Autista

Pondělí ráno

Je pondělí ráno 5:00, Honza vstává z postele, aby se včas dostal z vesničky jménem Cvikov do školy, do Liberce. Daniel musí také vstát aby se mohl nalíčit a doladit make-upem svůj, již tak dokonalý obličej. V 7:30 Honza přijíždí do Liberce, chce nasednout na tramvaj, ale jelikož je to autista, tak musí nechat ujet 3 plné tramvaje a jede až čtvrtou. Daniel si jde koupit pití do jeho oblíbeného obchodu, Alberta.

Honza přichází do třídy, Daniel už tam sedí se sluchátky v uších a zasněně kouká do jeho iPhonu 5S, jak roztomilé. Adam zase mele pí*oviny o tom s kým š*kal o víkendu, děvka jedna. Míša se něho kouká odsuzujícím pohledem a Petr radši nic nedělá. 

H: Začíná první hodina, mé oblíbené ZSV s paní učitelkou Krajčovičovou, ona je jako já, je jiné orientace, jenže o mně to nikdo neví.
D: Ta Krajčovičová je fakt kočka, že bych se nechal předělat a byl lesba? Ale vždyť si mi líbí i Honza, jenže mu to nedokážu nikdy říci.
H: Aww, ten Daniel vypadá zezadu ještě lépe než zepředu, ne Honzo musíš na něj přestat myslet, on určitě není homosexuál, navíc tvůj táta (zaměstnanec o2 pozn. red) by to nedovolil.
D: Jak moc bych mu chtěl dát ruku do jeho krásných mastných vlasů a pohladit ho po hlavě, dát mu pusu na jeho dokonalé rty, ale nemůžu, on není bisexualní gay transexuální lesba (ano, Danielova orientace je složitá) jako já.
H: Já mu tak moc chci říci jak moc ho miluji, ale jelikož jsem autista, tak s ním nedokážu ani promluvit.
D: Proč já? Proč musím být autista? Já mu to tak moc chci říci! Musím promluvit! "Honzo!"
H: Slyším ta krásná slova z jeho úst! Odpovídám mu "Ano Danieli?"