Sestro? [Úprava]

Udělám To

,,NEPLÁCEJ MĚ PO HLAVĚ NEBO TI UTRHNU RUKU !"
Začnu po něm řvát.
,,Promiň Princezno"
Odvrátím pohled.
,,BAKA... "
Zasměje se.
,,Nidky jsem tě neslyšela se smát.."
Říkám stále uražená, ale i překvapená.
,,Ne..párkrát jsem se v dětství smál.. Ale.. Ne nikdy moc jak teď.. "
Stále sleduji město.
,,Proč nejsem v Musutafu..?"
,,PROTOŽE JSEM O TEBE MĚL KURVA STRACH!"
Postaví se a jde k oknu.
,,Ba-Bakugou to-to jse--"
,,Neříkej mi tak.. "
Bouchne rukama do parapetu okna a já zmlku, otevře pomalu okno.
,,Musel jsem tě chránit.. Vzali by mi tě.. "
Otevřu oči nejvíc co můžu a v očích se mi objeví kapka šťastné slzy.
,,Princezno.. Říkej mi tak.. Jak mi říká Deku.."
,,Ka-Ka..."
"Vzali by mi tě?"
Jeho slova mě hřála u srdce, líce červené jak rudá kytka, úsměv na tváři a maličké slzy na tváři štěstí které pomalu telky dolů z mých očí.
,,Bakugo.. "
Utřu si oči.
,,Ty blbečku!"
Otočí se a okno stále nechá otevřené.
,,Nikdo by ti mě nevzal"
Usměji se.
,,A budu navždy s tebou"
Byl to ten nejkrásnější moment, pomalu ke mě šel, objal moje ramena a pak mi začal krk obsypávat polibky.
,,Nhn! Ba-Bakugou!"
,,Neříkej mi tak"
Olízne mi můj krk.
,,HA!~"
Ihned si zacpu pusu.
,,Ba-Bakugo! Do-Dost!"
,,Až mi řekneš tak jak chci slyšet aby jsi mi říkala"
Stále se dotýká jeho jazykem o můj krk.
,,Kryple~ Ha~"
Chytnu jeho ruku. Ale on toho nenechává.
,,Kacchane~!"
Cítím motýlky v podbříšku, přestane a svým rukávem si utře své rty. Odstrčím jeho obličej a schovám si krk rukami.
,,Nemůžu tě přetvařovat.. Chci tě"
,,Ka-Kacchan ･////･"
V očích mi prosvitne malá jiskra naděje.
,,Taky tě chci ale--"
,,To taky tě chci mi prozatím stačí"
Mrkne na mě a sedne si na postel.
,,NEMŮŽEME! N-NAVÍC MA-MÁM TY PŘÍSTROJE! A-A!!"
Začnu mávat rukama.
,,Tak si počkám Princezno dobrou"
,,Nhn.. Dobrou.. "
Kouknu se ještě z okna a zavřu pomalu oči.

Abych vám popsala dva týdny, byly různé rehabky, operace a taky hodně diskuzí co se mnou bude, jelikož my rodiče neměli tak to za nás jako rodiče musel podepsat All Might. A jeli jsme do Musutafu, ale to jel All Might ve své podobě jako Toshinori.
,,Toshinori.. "
Zeptám se All Mighta.
,,Byl.. Byl Bakugo vždy takový?.."
Smutně kouknu na podlahu.
,,Ano.. Do té doby než jsi přišla, chtěl být jedničkou kamarádi mu byly nikde.. On chtěl jen být.. Nejlepší"
Zamyslím se.
,,Ah--"
,,To je ta holka!"
Křikne někdo a ukáže na mě.
,,Eh?!"
,,Ty jsi ta několikrát unesená Villiany?!"
,,U-UM!"
Znervózním.
,,Dávej na sebe pozor! "
,,Ano! Dávej!"
,,Hlavně opatrně!"
Zasměji se.
,,Budu!"

Zbytek cesty probíhal hladce, po naší jízdě se Toshinori přeměnil na All Mighta a jedním skokem doletěl do školy.
,,Mohli jsme to dojít.. "
Řeknu když přistaneme a All Might mě pustí.
,,Pane All Mighte?.. "
Otočí se na mě.
,,Proč.. Nežiji normální studentský život.. A-A.. Nejsem obtěžována villiany?.. "
Stále má úsměv na tváři.
,,Mladá Vikki ty se chceš stát hrdinkou ne?"
Položí mi jeho velkou ruku na rameno. Přikývnu.
,,Napoleon Bonaparte jednou řekl:
Hrdinou se stane ten co překoná své překážky.
A ty jsi hrdinka mladá Vikki"
,,Arigato!"
Usměji se a objemu ho, je trochu zaskočený, poplácá mě lehce po hlavě
,,Mladá Vikki radši běž do Třídy"
Řekne nervózně.
,,Arigato! Sayōnara!"
Zamávám na něj a jdu pomalým krokem do třídy, chytnu úchytku dveří a otevřu je. Všichni se na mě koumnou.
,,VIKKI-CHAN!"
Křikne většina ze třídy, většina ke mě přiběhne a začnou mě objímat, litovat a někteří dokonce plakat.
,,Měli jsme o tebe strach Vikki-Chan stejně jak o tvou sestru"
Ukáže na svoje rty Tsu. A její jazyk stále trčí z pusy.
,,Jo! Tsuyu má pravdu! "
Vykřikne Mína.
,,Zbijeme jetak že nikdo nepozná že--"
,,V pořádku Míno!"
Zasměji se.
,,Já a sestra jsme nato zvyklé.. Ale musím se na něco zeptat Midoriyy, Lidi a Todorokiho.."
Trošku zčervenám. Lida a Midoriya jsou na chodbu a doufám že Todoroki přijde, a nakonec? Přišel.
,,Takže.. Když se tam objevil ten Villian co ne pořezal.. Todoroki, ty Midoriya a Lida jste vypadali.. Jako kdyby jste ho znali.. A.. Pak mi došlo.. Že jste to byli vy.. Kdo bojoval se Stainem.. V té ulici.. Které jsem tam viděla.."
,,V-Vi-Vikki-Chan! v-vůbec nechápu o čem to ml-mluvíš!"
Začne klepotit Midoriya a já jen protočím oči.
,,Ten den.. Se v městě objevili Nomuové.. Tomura..A v tom městě byl Stain.. Šel po jednom hrdinovi.. Chtěli jsme mu se sestrou pomoct, ale pak nás potkal Nomu a neměli jsme čas.. Když jsme šli kolem uviděla jsem tři teenagery na malý moment bojovat se Stainem.. Museli jste to být vy.. "
,,Ano byli"
Řekne Todoroki s žádným výrazem.
,,TODOROKI-KUN TOHKE MĚLO BÝT PŘÍSNĚ TAJNÉ!"
Začne mávat rukou.
,,L-Lida-Kun bude to ještě víc nápadné když budeš takhle řvát"
Snažím se ho zklidnit.
,,ALE VIKKI-CHAN POKUD SE TO DOZVÍ VEŘEJNOST PŮJDEME ZA MŘÍŽE"
,,Stát za mřížemi není tak hrozné.. Můžeš je obejít"
Udělám si z něho srandu.
,,Nechte mě s ní osamotě.. "
Objeví se za mnou osoba.
,,Al-Ale Kacch-Kacchan"
Koukne se na Midoriyu.
,,NĚCO JSEM ŘEKL!"
Midoriya ustoupí, Todoroki má opět kamenný obličej a Lida? Říká pravidla a mává rukou. Otočím se na něj a tahám ho za roh.
,,V-Vikki-Chan"
Zatáhnu Bakuga tedy za roh.
,,Povídej"
Zčervená.
,,Promiň oč jsem řekl v nemocnici.. Idiote"
Zasměji se.
,,Možná to bylo divné ale taky krásné"
Bakugo ode mne odvrátíš pohled. Otočí se a jde do třídy . Smutně povzdechu a jdu taky.

Konec školy, dávám si opět svou tašku na rameno a vyrážím, následně na mě někdo zavolá.
,,Vikki-Chan!"
Kouknu na Kirishimu, který za mnou běží.
,,Jé! Ahoj Kirishimo!"
Zamávám mu.
,,Chceš doprovodit?"
,,Eh?"
,,Od té doby co tě málem zabili Villiani mám o tebe strach.. Takže můžu?"
,,Erh.. Um.. Tak jo"
Chytnu rukojeť pevněji a vyrážíme ke mě domů.

,,Takže ty jsi hrála na kytaru?"
,,Hm!"
Přikyvuji na jeho otázku.
,,Zatím co jsem byla v pěstounské péči.. Ot znamená od 5 do 14"
,,To mě těší!"
Zasměje se Kirishima a zaznamenám úsměv.
,,Víš.. Je ti ještě něco na co bych se tě zeptal.."
Poškrábe se na zátylku.
,,Půjdeš se mnou ven? "

Omlouvám se že díl jsem nevydal včera nebyl čas...