HOTLINE MIAMI - Rozklad |CZ/SK|

Prolog

     23. červenec 1989
     Usachevova ulice 15
     Moskva, Rusko

     U staré opuštěné ubytovny zastavila tajemná černá dodávka. Těch pár kolemjdoucích, co se tak procházeli kolem, ihned odvrátili pohled a vydali se opačným směrem. Z dodávky vystoupili tři muži a vydali se k budově, při čemž je stále pozorovala osoba sedící na lavičce. "Na co čumíš kurva?" řekl shrbený muž s rozcuchanými vlasy. Druhý muž, jenž měl na nose náplast a v ruce držel tašku, se pousmál a spolu s ostatními vešel dovnitř.
     Muž na lavičce po tom střetnutí vytáhl z kapsy mobilní telefon, vyťukal na něm číslo a začal někomu volat. Hovor byl příjmut. "Romane? Tady Vassili. Právě vešli dovnitř. ... Ano, Můžete přijet. Zatim." Muž strčil mobil zpět do kapsy a čekal.
     Muž s rozcuchanými vlasy mezitím sešel do sklepa, kde byla sestavena improvizovaná chemická laboratoř. Několik mužů v ochranných oblecích chodilo kolem a skládali bedny ke dveřím. Ostatní na sobě měli proužkované soupravy a s vodkami v rukou dřepěli a sledovali dění kolem nich. 
     "Mikhale! Tak si přeci jen přišel." zvedl se jeden z nich.
     "Ne na dlouho... Myslim, že po nás jdou Lebedevovi chlapci." řekl muž s rozcuchanými vlasy.
     "A kurva... To je zlý. To je fakt zlý!" dřepl si znovu muž.
     "Už jste začali s produkcí?" zeptal se muž s náplastí.
     "Ještě ne. Rozeberem ty stanice, naložíme bedny do dodávek a odjedem na bezpečnější místo." řekl dřepící muž.
     "Jestli to vůbec stihnem, Vitomire. Řekl bych, že už je příliš pozdě." vzdychl Mikhal. "Christove, běž nahoru a varuj tam všechny." podíval se poté na muže s náplastí.
     "Jasně." kývl Christov, upustil tašku na zem a vyběhl do přízemí.

     Vtom k budově přijela další černá dodávka a z ní vystoupilo šest mužů v bílých oblecích s modrými košilemi. Všichni vytáhli kalašnikovy a sledovali opuštěnou stavbu.
     "Jsou uvnitř." řekl Vassili a ukázal na budovu. Muž s dlouhými vlasy mu podal pistoli. 
     "Tak dobrá, pánové. Eduard s Vassiliem projdou sklepení. Oleg, Stefan a Damian zůstanou tady v přízemí a budou hlídat, aby nikdo se nikdo nedostal ani dovnitř, ani ven. Vy ostatní půjdete se mnou a vyčistíme horní patra." řekl muž s dlouhými vlasy. "Ukážeme jim, co se stane, když nesplatíš dluhy Lebedevům."

     Muž s kuklou, jenž se jmenoval Afanasiy, vykopl dveře a ihned začal střílet se svojí brokovnicí na všechny strany. Dal tak prostor všem, aby se dostali do těch pater, které měli vyčistit. Afanasiyho poté vyměnil Damian, který se přiřítil s jeho špaginem. Stefan s Olegem vyběhli s kalašnikovy a postříleli Damianem potlačované gopniky. Jeden z nich poté vzal Stefana pod krkem a k jeho hlavě přiložil pistoli.  "Stůjte! N- Nebo střelím..." vysoukal ze sebe. Oleg ani chvíli neváhal a střelil gopnika do hlavy. Všichni tři poté přistoupili k oknům a sledovali ulici.
     Eduard s Vassiliem mezitím sešli dolů a ihned byli potlačováni střelbou z brokovnic. Eduard vzal tedy oslepující granát a hodil ho směrem ke gopnikům. Když se ozval výbuch, tak se oba dva vydali napříč sklepem. Všímali si krabic s drogami a zbraněmi, které ležely kolem. Poté z jedné z místností vyběhl muž s nožem, bodajíc Eduarda do nohy. Vassili muže okamžitě popravil kulkou do hlavy a odtáhl raněného Eduarda zpět ke schodům.
     "Díky, bratře. Tady, vem si moji zbraň." podávala Vassilimu samopal a poté vytáhl svoji vlastní pistoli. Vassili dar příjmul a vběhl do několika dalších místností. V jedné z nich našel shrbeného muže s rozcuchanými vlasy a jeho bodyguarda, kterého Vassili okamžitě odstřelil. Poté se podíval na muže. "Che che che... Tebe si vychutná šéf." usmál se a hlídal ho.
     Mezitím z druhého východu ze sklepa vylezl Vitomir s jeho gopniky a s pistolemi v ruce zastavili na silnici civilní auto. "Vylez kurva! Tak vylez! Sráči jeden!" řvali na řidiče. Vitomir ho nakonec vytáhl z auta, hodil s ním na zem a střelil ho do hlavy. "Zmrd jeden." řekl a nasedl na místo řidiče. Poté vyrazil pryč z místa činu. Všiml si ho ale Damian, jenž ihned začal po vozidle střílet a nakonec mu píchl gumy. Oleg vyběhl z budovy směrem k autu. Vytáhl Vitomira z auta a zbytek gopniků postřílel.
     Afanasiy a ostatní byli už tou dobou v druhém patře a snažili se dostat do zamčeného pokoje, kde se ukrývala banda gopniků. Afanasiy tedy odstřelil panty svojí brokovnicí a dveře vykopl. Do místnosti poté všichni vešli a začali střílet. Všechny zabili, až na jednoho. Byl to muž s náplastí přes nos. S prostřeleným břichem se válel na zemi a plival krev. Muž s dlouhými vlasy se k němu sehnul.
     "Roman Lebedev. Hah... T- Tak si přece jen přišel." usmál se muž s náplastí.
     "Christov Nemtsov... Prdel jsem ti nakopával už na základce. Teď už jsem tě konečně sejmul." řekl bez jakékoliv emoce Roman.
     "Vlastně jsem to byl já... To je jedno." řekl si pro sebe Afanasiy. 
     "Shoř v pekle." vyprskl Christov krev a usmál se.
     "Neboj... Já tam ještě dlouho nebudu." řekl Roman a střelil muže do hlavy, ukončujíc jeho trápení.

     Poté se všichni tři odebrali do sklepení, kde už Vassili s raněným Eduardem svázali hlavního šéfa všech těch gopniků. 
     "Mikhal Kryžanoušski. Jsem rád, že jsme tě zastihli." usmál se na něho Roman.
     "Prostě mě zabij... Všechno, co jsem měl, si už zničil. Už nemám pro co žít..." řekl pochmurně Mikhal.
     "Nezapomeň, že ses do těhletěch sraček uvrtal sám. Kdyby si to všechno splatil, tak se tohle vůbec nemuselo stát." pokrčil rameny.
     "Jak si vůbec věděl, kde nás máš hledat? Která krysa nás napráskala?" zeptal se Mikhal.
     Vousatý muž s modrými rty, jenž celou dobu chodil za Romanem a Afanasiym, se postavil vedle Romana.
     "Makare? Jak si mohl? Vždyť jsme byli jako rodina. Co ti oni dali a my tobě ne?" podíval se na něho zklamaně.
     "Slíbili mi, že mě dostanou do Miami." odcekl.
     Romanovi začal zničehonic někdo volat. Odešel tedy z místnosti a přijmul hovor.
     "Ano? Tady Roman."
     "Ahoj Romane. Tady Svetlana. Musím ti ně-"
     "Ah! Svetlano! Tak rád tě slyším. Co je nového? Jak se má otec a dědeček?"
     "O tom s tebou chci mluvit..."
     Zbytek gangsterů mezitím stál kolem Mikhala.
     "Byli jsme rodina." řekl.
     "Ta tvoje zkurvená rodina znásilnila a zabila mou malou sestřičku. Tohle jsem plánoval tak dlouho. Čtyři měsíce jsem čekal na tu správnou příležitost, abych zničil tuhle tvoji zasranou organizaci. A pak jsem potkal Romana. Vše jsem mu řekl. Pak mi řekl vše on. Jak nesplácíš dluhy a furt jenom lžeš. Jseš proradná krysa. Tohle je tvůj konec." řekl Makar, vytáhl pistoli a na místě Mikhala popravil.

     Všichni čtyři poté přišli k Romanovi. Ten vypnul hovor, pomalu upustil telefon na zem a otočil se na své muže.
     "Tak to vypadá, že jedem do Miami spolu, Makare." řekl roztřeseně Roman.
     "Jak to, šéfe? Co se stalo?" zeptal se ho.
     "Protože mého otce... Mého otce dnes někdo zabil."