K-Pop One Shoty ^-^

JongKey

Konec není povinné číst ^^ předem se omlouvám za pravopisné chyby

Jako každé ráno jsem se procházel parkem. Právě jsem procházel celkem těžkým obdobím a potřeboval jsem si pročistit hlavu. Moje přítelkyně si našla někoho jiného, můj otec prochází těžkou nemocí a já snad brzy přijdu o rozum z té debilní práce. Sekl bych s tím...ale potřebuju peníze pro otce. Jediné co mě dokáže uklidnit je hezká procházka po skoro prázdném parku.

,,Aspoň teď se cítím volně" zamumlal jsem si potichu pro sebe a sedl si na lavičku pod velkým stromem. Těšil jsem se na klid a pohodu...ale to bych nebyl já, aby se mi nepřihodilo něco nehezkého.

,,Jonghyun oppa~ půjdeme ještě někam?" sakra. Ten pisklavý hlas bych poznal všude...Jaehee neboli má ex-přítelkyně a její nový přítel...můj nejlepší kamarád. Povzdechl jsem si a čepici co jsem měl na hlavě jsem si stáhl víc do obličeje a poupravil si roušku. Doufal jsem v to, že jenom přejdou a já budu v pohodě...bohužel já nemůžu mít štěstí. Sedli si na lavičku vedle mě a Jaehee se k Hyunovi tulila jako kdyby to byl velký plyšový medvěd.

,,Radši bych chvíli seděl...prošli jsme skoro všechno a nelep se tolik na mě" zavrčel na ní, ale to jí nijak nevadilo a dál se k němu lísala. Tss no jasně.

,,Nebuď takový...co je ti po něm? Máš mě, já jsem přece lepší~ a s ním spát přece nemůžeš....já jsem tu pro tebe vždycky" fuj... nechutný. Pomalu jsem se zvedl ze svého místa a vydal se směrem k mému bytu...nechtěl jsem je poslouchat.

,,Kvůli tobě jsem přišel o nejlepšího přítele a...víš co? Já ani nevím co tu s tebou dělám...myslel jsem, že si chceš jen promluvit, ale zdá se že tobě jde o něco jiného" zarazil jsem se v pohybu, ale aby to nevypadalo blbě jsem dělal, že se mi rozvázala tkanička.Nenápadně jsem je poslouchal dál a byl zvědavý co ještě uslyším.

,,Ale oppa, on je jen naivní idiot. Vždyť si ani nevšiml, že jsem ho celou dobu..."

,,Proboha sklapni! Nemám náladu poslouchat to jak jsi celou dobu podváděla mého přítele...vlastně díky tobě už bývalého" znovu nepříjemně zavrčel a zvedl se k odchodu.

,,Ale on byl tak..."

,,Miloval tě! A ty jsi mu udělala tohle...zlomila jsi mu srdce...ani nevíš co by za něj spousta lidí dalo! Co by dali za to, aby si jich jenom všiml nebo i něco víc!" vyštěkl po ní a já se musel sám pro sebe usmát. Takže...za to mohla ona?

,,Ale prosimtě vždyť...počkat. No to nene...ty toho ubožáčka miluješ?" rozesmála se skoro na celý park a probodávala Hyuna pohledem. Jen stál a nic neříkal, jako kdyby měla pravdu, ale...to přece nemohla. Nebo ano?

,,Proboha...takže mám pravdu? Haha prober se! On je ubožák a ještě k tomu na holky!" dál se smála na celé kolo a já se jen ušklíbl. tak jistá si být nemůže.

,,Oh opravdu?" poprvé za jejich konverzaci jsem promluvil a vstal jsem od mé imaginárně rozvázané tkaničky.

,,A vy jste jako kdo?" zeptala se nepříjemně a já se musel znovu ušklíbnout.

,,Ale...byl jsem nazývám různě...ubožák, naivní idiot a co bylo nejhorší...tvůj přítel" sundal jsem si kšiltovku a nechal vítr trochu procuchat mé červené vlasy. Sundal jsem si taky brýle a s úšklebkem, který nemohla vidět jsem ji probodával pohledem.

,,Proboha...ty mě sleduješ nebo co?" na tváři se jí objevil úlysný úsměv a tak  jako já ji mě probodávala pohledem. Jenom jsem se uchechtl a sundal si roušku.

,,Ha ani ve snu barbíno...šel jsem se jenom projít a hah narazil na vás" poprvé jsem se za celou dobu podíval na Hyuna. Koukal na mě jako na svatý obrázek. Jen jsem se usmál a znovu se obrátil k Jaehee.