Kamarádky na koních 2

#1 Okouzlující bělouš

Uběhl už týden od stěhování,bylo ráno a Lucy už byla po snídani a chystala se jít k babičce.

Vyšla z domu a šla po chodníku směrem k babiččinému statku.Byla ještě zima,a tak na sobě Lucy měla lehkou mikinu.

Dívala se po okolí,když vcházela do statku zadívala se na pravou stranu,kde se rozprostíral výběh,pásli se tam čtyři koně,Lucy učaroval ten bílý,každý den si ho chodila hladit a dávat mu mrkve.

Procházela dvorkem a slyšela slepice a bučící krávy.

,,Ahoj Lucy!'' Pozdravila jí babička a usmála se na ní.

,,Ahoj.'' Pozdravila Lucy s úsměvem.

,,Přišla ses zase podívat na koně?'' Odhadovala babička.

,,No..vlastně jo.'' Zasmála se Lucy při odpovědi a poté nasadila široký úsměv.

,,Ve stáji jsou nějaké mrkve,tak si pro ně zajdi.''

,,Jasně,díky!'' Usmála se Lucy nadšeně.

Lucy překonala žal a zase vyhledávala společnost koní,přemýšlela nad vrácením se k ježdění,hned vedle ve vesnici byl jezdecký klub.

Lucy vešla do stáje a hned ucítila seno a pach koní,došla pro dvě mrkve a pak prošla zadními vraty k výběhu,podlezla ohradník a zadívala se na čtyři pasoucí se koně.

Bělouš,vraník a dva hnědáci.

Lucy zamlaskala a koně zvedli hlavy,vzápětí se rozklusali směrem k Lucy.

Její oblíbený bělouš jí foukl do tváře,Lucy se usmála a rozpůlila obě mrkve na půlky,podala každý kousek jednomu koni a potom začala hladit bělouše po krku,měl dlouhou hřívu,ale zacuchanou jako ostatní koně.Měli roztřepená kopyta a byli špinaví,tady se o ně totiž neměl kdo starat,babička s dědou toho měli dost,koně měli jen tak,nikdo na nich nejezdil ani se jim nevěnoval.

,,Lucky,ty jsi tak krásný kůň.'' Oslovila bělouše,jeho jméno se dozvěděla od babičky teprve předevčírem.

Když koně dojedli mrkev tak se Lucy vrátila do stáje ještě pro jednu mrkev,vrátila se s ní do výběhu a přepůlila jí,zadívala se na všechny čtyři koně a poté se s mrkví rozeběhla do dálin výběhu,neohlížela se,jen běžela.Koně se vzápětí rozecválali za ní,pohazovali hlavami a vzrušeně frkali,Lucy tuhle hru milovala.

Poté se prudce zastavila a koně zapíchli kopyta do země a zastavili také,Lucy začala couvat,cítila na krku teplý koňský dech,a poté ucítila jak koně couvají dozadu,zastavila a otočila se na ně,doširoka se usmála,tohle bylo poprvé co zacouvali spolu s ní.

,,Vy jste ale pašáci.'' Řekla s úsměvem.

Poté se přiblížila k běloušovi a zvedla vysoko jednu ruku,ve které měla půlku mrkve.

,,Back.'' Řekla ostře.

Lucky začal couvat.

,,Sttt.Pašááák.'' Řekla a spustila ruku,podala mu otevřenou dlaň s mrkví a poplácala ho po krku.

Lucky si vděčně vzal mrkev a odfrkl si,ostatní koně trpělivě stáli bok po boku na místě kde je Lucy nechala.

Zacouvala zpět ke koním a Lucky jí hned doklusal,pohladila ho po hlavě a pak si stoupla vedle jeho levé nohy a předvedla svojí nohou zahrabání,Lucky vyzdvihl vysoko levou nohu a ve vzduchu s ní zahrabal.

,,Ty jsi ale pašák!'' Usmála se Lucy a poplácala ho po krku.

Všechny tyhle triky ho naučila ona sama,navštěvovala je každý den a hrála si s nimi ve výběhu.

Stoupla si k Luckymu z boku a hladila ho po zádech,měl je propadlá,bez svalů.

,,Věřím,že jednou si na tebe budu moct sednout..a že spolu všem ukážeme,že nejsi jen herka z výběhu,prostě to vím.'' Řekla odhodlaně Lucy.

Večer seděla u svého psacího stolu v pokoji a dívala se na fotku co jí darovala babička,byl na ní Lucky,jak se žene po výběhu.

Usilovně přemýšlela,o koních,o ježdění.Přemýšlela zda se k ježdění vrátí.

Moc dobře věděla,že po smrti svého nejlepšího kamaráda Lukuse už nechtěla koně ani vidět,ale teď už bylo vše jiné,Lukus pro ní znamenal život,a ten jde dál i bez něj,znamená to,že se má k ježdění vrátit? Už tohle byl první krok,k úspěchu...nebo zklamání.