KuroSHIPSuji aneb. Naprosto "Skvělé" Zážitky

2 - První fiasko v letadle a "klidná" cesta autobusem

Jako první se na letišti objevili Hrobař a Grell, kteří se na ten zájezd těšili asi ze všech nejvíc. Grell měl na s obě růžové šortky a triko s krátkým rukávem s nápisem: I'm so gay, that I can't even walk straight. Hrobař byl ve svém každodenním outfitu a bylo mu jedno, že v chorvatsku je 35 stupňů ve stínu.

Ani ne 10 minut po příchodu první dvojice, došel, respektive dotancoval Alois s démoním sluhou v závěsu, který táhl jeho kufry. Hrobař pozoroval blonďáka, jak hopsá kolem, a měl co dělat, aby se nezačal smíchy válet po zemi.

Brzy se na letišti objevil mladý Phantomhive a jeho démoní sluha a pár minut na to přišel i Ronald. "Takže nám chybí ještě Speart nebo jak se jmenuje" prohlásil Alois a bylo mu jedno, že práve zkomolil Spearsovo jméno.

"Víte, že je tady free wifina?" na to se všichni otočili na Sutcliffa, který už notnou chvíli datlil do mobilu. Okamžitě si vytáhli mobily a připojili se na wifi. Na Williama už tak nějak zapomněli, proto není divu, že když se jim za zády objevil Spears se slovy: "Vy jste strašní závisláci" tak se lekli, div že jim nepopadaly chytré telefony na zem.

Po projití všemi možnými i nemožnými kontrolami došlo na rozdávání palubenek. Jelikož Alois není zas takovej tupec jak se zdá, tak si dopředu zajistil místo vedle Cielka. Ostatní se ani nepodívali vedle koho sedí, aby si místa mohli případně povyměňovat.

"A jak vlastně bude ten zájezd probíhat?" otočil se na blonďatého šlechtice tázavě Ronald. "Teď poletíme letadlem do Francie a tam přesedneme na autobus rovnou do Chorvatska. Počítám, že přijedeme kolem třetí odpoledne. A odjezd bude vypadat stejně"

V tu chvíli všichni pochopili, že Alois má rád věci komplikované a asi se řídí větou "Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě".

Sebastian byl momentálně myšlenkami mimo, protože ani ne 3 metry od nich byla slečna s přepravkou. Kupodivu Phantomhiveského sluhu nezajímala ani ta slečna, ani ta přepravka, ale spíš její obsah. Z přepravky vykukovalo černé koťátko. Naštěstí (naneštěstí pro Sebastiana) to včas zaregistroval jeho pán a odtáhl Sebastiana do bezpečné vzdálenosti od toho chlupatého zla.

Hrobař celou tu scenérii pozoroval s úšklebkem na tváři a Claude měl na tváři výraz typu: "Vidíte kdo je tady lepší komorník? Samozřejmě, že já" Ticho prolomil až William. "Neměli bychom už jít do letadla?" Alois přikývl a všichni se tedy odebrali do letadla.

Záhy zjistili jakou pitomost udělali, když se nepodívali s kým budou trávit dalších pár hodin. Ciel se radoval, že dostal místo u okna, ale radost ho rychle přešla. "Cielkuuu~~ sedíme spolu~" Prudce sebou cukl a na sousední sedačce spatřil to ďáblovo stvoření Aloise. "Do prdele" zamumlal sám pro sebe a otočil se k okýnku.

Grell skončil vedle Ronalda, což považoval za nejhorší událost svého života. Zatvářil se jako profesionální drama queen a uraženě si sedl vedle Ronalda, který dělal, že ten výhled z okna je to nejzajímavější co kdy viděl.

Hrobař byl na tom asi ze všech účastníků zájezdu nejlíp. Vůbec mu nevadilo, že dostal místo vedle Michaelise, jen by byl spíš radši, kdyby mohl sedět vedle svého přítele. Navíc jak moc dobře ví, sluha Phantomhiveů zná skvělé vtipy, což ho značně rozveselilo.

Zatímco si všichni posedali na svoje místa, William si již četl knihu. Vůbec mu nedocházelo vedle koho bude muset sedět a nevšiml si, že jeho dočasný soused, už je pár minut přítomen. Claude si odkašlal, aby na sebe upoutal pozornost. William se otočil a nestačil se divit. Prvně chtěl Faustuse něčím praštit, ale pak si uvědomil, že by to nebyl nejlepší nápad. Proto nasadil výraz "Feel like a sir" a zabořil nos do své knihy.