Hrdá matka

2) nemocnice

Asi po deseti minutách autobus zastaví před nemocnicí. Vystoupím z něj a jdu dovnitř zamířím na urgentní příjem. ,,Dobrý den hledáte někoho??'' zeptá se mě sestra na recepci dřív než se stihnu vzpamatovat. ,,Ano hledám malé dítě, tak týden staré asi před dvěma hodinami jsem ho našla a záchranář mi říkal že se na něj mohu přijít podívat. Mohla bych ho tedy vidět??'' zeptám se. Sestra se netváří dvakrát šťastně. Najednou se za mnou objeví záchranář s poraněnou paní. ,, Omluvte mě prosím'' řekne sestra a jde k nim. Když se na záchranáře podívám pořádně zjistím že je to ten zrána. Po chvilce se sestra vrátí a hned po ní přijde i záchranář. ,, My na sebe dnes máme štěstí měl bych se představit jsem Samuel, ale můžete mi říkat Same'' řekne mile se usměje a podá mi ruku. ,,Já jsem Katrin ale všichni mi říkají Kate'' řeknu a potřesu si sním rukou. ,, Jdeš se podívat na toho chlapečka??'' ,, Jo chtěla bych ho vidět'' řeknu a mile se usměji. ,, Hele jestli počkáš půl hodinky tak tě za ním mužů závist'' řekne mile ,, Dobře tak já počkám v bufetu'' vidím, jak se mu v očích zajiskřilo. ,, Dobře tak teda v bufetu'' pak odejde. Já se odeberu do bufetu tam si dam malí dezert, jelikož jsem snídani nestihla.

Když jsem dojedla ten lahodný zákusek tak došel Sam. ,, Můžeme jít??'' jen kývnu hlavou na souhlas a následuji ho chodbou. ,, Víte že jste... teda jsi hrdinka???'' zeptá se mě ,, Já?? To ne udělala jsem to co by udělal každý'' řeknu a mile se usměji. Sam si mě prohlídne od hlavy až k patě, a pak nadzvedne jedno obočí ,,Víte teda víš že máš o světě moc pozitivní myšlenky? Ve skutečnosti by tam to dítě mohlo ležet i tři dny bez toho, aby si ho někdo všiml, a nebo by si ho někdo všiml ale dělal by jako že ho neviděl''řekne úplně v klidu. Za to já nemůžu uvěřit vlastním uším ,,Teď si ze mě děláš srandu že jo?? Jestli já jsem moc pozitivní,  tak ty jsi negativní. Protože se v jednom pleteš, a to vtom že já chodím běhat každý den stejnou trasu a kdybych si ho dnes nevšimla tak zítra bych si ho rozhodně všimla. '' řeknu rozhořčeně. ,, No jo jenže to by mohlo být pozdě, mohlo byt už třeba mrtvé přece jen mluvíme o 3 denním miminku'' dořekne to ve chvíli, kdy dojdeme na dětské oddělení. ,,Chceš mi teď říct že jsem našla pohozené dítě, které bylo jen tři dny staré???'' ,, Ano přesně to ti chci říct. Počkej tady musím jít za sestrou, aby nám dala oblečení a pustila nás za ním " řekne a hned odejde. Sednu si tedy na lavičku a čekám.

Asi po deseti minutách přijde Sam a sním i sestra, tak v mém věku s jednorázovým oblečením v ruce.,, Dobrý den jsem stážistka a mám vám vyřídit, že máte jít za primářkou z našeho oddělení, poté vás a Sama pustím za miminkem'' řekne a pohladí Sama po rameni ten se hned ošije a odstrčí ji. Nechápu ho většina mužů by po ní skočila bez váhání a on? No nic. ,,Dobře kde ji tedy najdu .... ještě se chci zeptat nevíte co po mě chce???'' zeptám se.  ,,To vážně nevím, ale cestu vám mohu ukázat'' řekne a mrkne nenápadně na Sama. No spíš si myslí, že to bylo nenapadne, ale to se plete. ,, To není potřeba já znám nemocnici dobře takže ne díky'' řekne Sam s jasnou dávkou znechucení. ,, Dobře já tedy jdu'' řekne sklesle sestra a odejde. Hned poté mě Sam vede prázdnou chodbou. ,, Nechci se do toho plést, ale to bylo hnusné to co jsi před chvíli řekl. Ona ti něco udělala??'' zeptám se. ,, Mě konkrétně ne, ale mému kámošovi se líbila pozval ji tedy na rande a ona ho svedla. Druhy den mu řekla, že to byl úlet, a že nechce vztah od té doby se vyspala z půlkou nemocnice a na mě má zálusk už týden, ale mě je ukradena'' řekne naštvaně, ale zároveň klidně a vyrovnaně.,, jsme tu'' řekne a zaklepe na dveře od kanceláře.

Za nimi se ozve tiché dále. ,, Ahoj Samueli, jaký jsi měl den přijdeš v... dobrý den jsem primářka dětského oddělení přejete si něco??'' zeptá se mě, když si mě všimne. Chtěla jsem něco říct, ale Sam byl  rychlejší. ,,Mami tohle je Kate ta dívka, která našla dnes toho novorozence prí jsi sní chtěla mluvit'' vysvětlí situaci. ,, Ano to jsem chtěla promiňte jsem paní Laurinová Bela jestli chcete, tak vám toho drobečka ukážu'' řekne mile a podá mi ruku na seznámení já jen na souhlas přikývnu. Napřáhnu ji také a potřesu si sní,, Já jsem Katrin Smishova těší mě'' také se na ní mile usměji.,, Dobrá tak pojďte za mnou'' řekne a já i Sam ji následujeme. ,,Jak to že ta stážistka si myslela že ji neznáš??'' zeptám se Sama. Ten se zatvářil smutně,, Máma se před patnácti lety s tátou rozvedla a vzala si zpět příjmení za svobodna. Já jsem pak vyrůstal s otcem a můj starší bratr, možná si ho budeš pamatovat z rána vyrůstal u matky'',, To mě mrzí, ale zase máte výhodu, že aspoň o sobě víte představ si že bys je nikdy nepoznal'' řeknu, ale nálada se mu nezmění. Chce něco říct, ale to už stojíme před dveřmi a Bela nám říká, aby jsme si navlékli jednorázové oblečení, poté vstoupíme do místnosti. ,,Víte že maličký měl štěstí, že jste ho našla, kdyby tam ležel, ještě hodinu už by byl mrtvý. Když přijel byl silně podchlazený a měl velký hlad'' řekne a podívá se smutně na chlapce. ,, Mohla bych si toho drobečka pochovat??'' ,, Ano můžete '' řekne mile a podá mi drobečka do náruče. ,, Ahoj maličký.. jak se vlastně jmenuje???'' zeptám se Beli. ,, Jmenuje se Denis..'' řekne a pohladí ho po hlavičce ,,Je asi tři dny starý.'' dořekne a Denis se rozbrečí. ,,Asi má hlad" řekne Sam ,, Zlato podáš mi láhev. ..... Katrin nechtěla bys ho nakrmit???'' zeptá se mě Bela a podá mi láhev s mlékem. ,,Moc ráda'' vzala jsem si od ní láhev a dala ji malému Deniskovi do pusinky. Ten začal okamžitě pít. ,, Nechám vás tady mám ještě práci, ať si potom odříhne, když tak zavolejte sestru zatím ahoj'' řekne Bela a opustí místnost. ,,Ahoj'' řekneme zaraz. Já začnu s malým chodit po místností, pak si sednu. ,,Co jsi chtěl říct než promluvila tvoje matka??'' zeptám se Sama. Ten si sedne vedle mě,, víš potom co se rozvedli, tak jsem matku viděl ještě dvakrát a s bratrem jsem se znovu setkali, až a na studiích, jelikož jsme od sebe o tři roky tak jsem neměl žádné hodiny sním, ale jednou jsme se sešly. Oba jsem si vzpomněli na ty časy, jak jsme byly malí on mi, pak řekl kde máma pracuje no a já jsem ji navštívil. Od té doby k nim chodím každou sobotu na oběd.'' řekne zrovna v moment kdy malí dopije. ,, No teda tys toho vypil na to jak jsi malí'' odložím prázdnou lahev na stůl. ,, Podal bys mi plenku??'' řeknu Samovi. Ten vstane a podá mi ji ,, ty výš co máš dělat??'' zeptá se mě. ,,Ano starala jsem se před třemi lety o svou neteř než... no to je jedno'' přehodím si hadrovou plenku přes rameno, pak maličkého chytnu opatrně sním pohupuji a čekám, až si odříhne, nebo odblinkne.,, Co se stalo s tvojí neteří, jestli se můžu zeptat??'''zeptá se hned potom co si Denis ublinkne utřu to plenkou. ,, Výš moje sestra se ve Španělsku vdala, a když přijela na návštěvu tak byla těhotná a den před odjezdem porodila malou Tess, tak zůstala tady ještě dva měsíce, protože se s manželem pohádala on si pro ní přijel a odvezl je. Já v tu dobu byla ve škole a ona ani nepočkala, až přijdu ani se se mnou nerozloučila. Od té doby o nich nic nevím jediný komu dá vědět tak jsou naši'' řeknu smutně. Do oči se mi nahrnou slzy, ale já je zatlačím zpátky. ,,To mě mrzí promiň nechtěl jsem, abys byla smutná'' řekne Sam ,,To nevadí je to už dlouho'' řeknu a položím malého do jeho postýlky podívám se na hodiny je čtvrt na jednu, za necelou hodinu musím být v práci. ,,Promiň musím jít jinak přijdu pozdě do práce. Hele myslíš, že bych zítra mohla zase přijít??'' zeptám se. ,, To nevím, ale jestli mi necháš číslo, tak se zeptám Beli a pak ti napíšu'' řekne ,, Dobře'' řeknu a začnu v kabelce hledat vizitku. Když ji najdu tak mu ji dám jeho oči se zablesknou. ,,Teď už vážně musím.. takže ahoj'' nečekám na odpověď a odejdu, za sebou slyším jeho Ahoj. Doběhnu na zastávku zrovna v čas nasednu do autobusu a jedu domů. Vyběhnu schody odemknu byt popadnu pracovní uniformu pohladím Dana zamknu byt a běžím do práce. Ještě že to není daleko.