PROLOG

71 6 2
                                        

*hudba

Opět se ozvalo zavrzání vrchní palandy v rohu místnosti. Tam, kde se shromažďovalo nejvíce stínů. Ačkoliv z pohodlí své postele nevidím ani lehký obrys dítěte, které tam leží, je mi jasné, že je to Kuro. Vždy sebou mele jak červotoč v prádelníku a nikdy u toho nezapomene výhružně zavrčet. Někdy i prohodí: Dementní postel!

Že má problémy se spaním bylo dobře známo, ale dnes nemohlo usnout více dětí. Intuice mi dost napovídala. Intuice znatelně našeptávala, že Rarity začínají pracovat. Ale to nebyl jediný důvod naší neklidné noci. Cítila jsem, že se něco děje. Že se něco chystá. Cítili jsme to všichni.

Z vrchní palandy se vynořila copatá hlava Afrodity. ,,Taky nemůžeš spát?" zašeptala a naklonila hlavu na stranu jako to dělají psi. Baletka se zachytila drobnýma ručkama za dřevěný rám postele a elegantně seskočila na zem. Pochopitelně na špičky a bez jakéhokoliv dozvuku.

I v té největší tmě se zaleskly její kočičí oči, zbarvující se do šafránově oranžové. Ale to není jediné, co s námi dělá soumrak. Teprve v noci se projeví naše druhé já- Rarita.

Postele sice nebyly obzvlášť velké, ale  Afrodita se ke mně vešla úplně s přehledem. ,,Cítíš to taky, že ano?" hrála si s mými vlasy, aniž by očekávala odpověď.

Lehce jsem přikývla.
,,Bojíš se?" zeptala se.
,,Trochu." otočila jsem se čelem ke zdi a rozhodla se alespoň na chvíli usnout.

Když jsem se probudila, zjistila jsem, že je krátce po dvanácté. Neonově zářící časovač s hodinami párkrát zablikal, načež zhasl úplně. Z malinkého a také v místnosti jediného střešního okna na nás svítil měsíc v úplňku.

Na krku mě cosi začalo studit a tlačit. Rukou jsem ohmatala objekt a zjistila, že je to kovový kroužek o tloušťce asi dvou, tří centimetrů. Pohledem jsem sklouzla k Afroditě ležící vedle mě. Byla přikrytá až k bradě, a tak jsem vzala okraj přikrývky a odkryla ji k ramenům.

Měla obojek také. Rozhlédla jsem se po místnosti. Měli jsme ho všichni- z každé postele na mě svítil malý zelený obdélník.

Náhle se děti začaly z neznámého důvodu hromadně probouzet a chvíli na to se dveře od cely mechanicky otevřely.

DĚTI SOUMRAKUHistorias para obsesionarse. Descúbrelo ahora