~Nikol~
Šla jsem do ložnice a otevřela jsem skříň. Začala jsem si skládat věci do kufru. Snad mi bude stačit jeden kufr, jelikož já a oblečení..to je dlouhá kapitola.
~Petr~
Naházel jsem těch pár svých švestek do kufru. Moc toho není, ale to je zároveň i výhoda, aspoň se mi tam vejde ještě žehlička na vlasy, bez ní nikam nejdu.
~Nikol~
Když jsem viděla, jakým způsobem si Petr balí věci, musela jsem se začít smát. „Takhle se ti tam toho moc nebude vejít, hele" Pomohla jsem mu to tam urovnat.
~Petr~
„Já nejsem zrovna typ člověka, který skládá věci" uchechtl jsem se.
~Nikol~
„No to vidím" zasmála jsem se a zavřela jsem svůj kufr. Pak jsem ho začala odnášet.
~Petr~
„Žádný takový, já to odnesu" usmál jsem se přesvědčivě.
~Nikol~
„Uh..tak dobře. Děkuju, jsi hodnej" usmála jsem se a předala mu kufr. Šla jsem mu alespoň podržet dveře.
~Petr~
„Není zač, princezno. Tohle je samozřejmost. Nenechal bych tě tahat ten kufr". Odnesl jsem ji ho do auta a ještě se vrátil pro svůj, který jsem dal také do kufru. „Tak, můžeme jet?" Usmál jsem se na ni.
~Nikol~
„Jasně,že jo" řekla jsem natěšeně. Strašně se tam těším. Nikdy jsem nikam neletěla, takže to pro mě bude premiéra.
~Petr~
Usmál jsem se a zamkl byt. Dal jsem klíče do kapsy a vzal si svou princeznu do náručí. Odnesl jsem si ji do auta a vyjeli jsme směr letiště.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Ahooj! Tak po dlouhé době je tu zas kapitola. Omlouvám se, že dlouho nic nevyšlo. 😅 (Asi bych to měla psát častěji.. 😏 Tedy, pokud chcete? 😊)
