Myšlenky se stále kupí. Přibývají. Proč to tak muselo dopadnout? Proč.. Chtěla bych tak moc vrátit čas.. Na začátek, udělat vše jinak.. Tak moc to bolí. Ať už přijde ten soudný den. Je to těžký, bolestivý. Mám nenávidět.. Ale jak? Když pořád pro mne něco znamená. Já ho stále miluji čím dál víc, i když on už mne. :( Čekat na ten soudný den, je tak bolestivé, ale sama to teď hned nedokážu. Proč tohle musí být? Kde je to miluji tě? Kde je to navždy? Nemám tu co dělat. Věřila jsem, tak moc jsem věřila. Kde to vše je.. Přeji aby se to vrátilo,a tohle byla jen noční můra. Proč to tak bolí? Proč zrovna já? Co tu vůbec dělám.. Skončí můj příběh, ne hned, ale brzy. Nedávám to.. Tak moc pro mne znamenal,znamená. Bože prosím. Chci zpět to vysněné,a to krásné co mne potkalo. Proč nemůže býti další šance. Nemůžu dál..
