sunflower field

36 5 1

by _moonchild_25

by _moonchild_25

A po prázdninách se opět vrátili do internátní školy. Navenek se tvářili, jako by se nic nestalo a zdálo se, že si ani nikdo jiný ničeho nevšiml. Sirius byl považován za Casanovu a James nepřestával dorážet na Lily Evansovou.
Oba chlapci leželi na Jamesově posteli v jejich pokoji.
,,Jamesi?" oslovil chlapce Sirius.
,,Hm?" zamručel tázaný místo odpovědi.
,,Co bys řekl tomu, kdybychom dneska večer někam vyrazili? Našel jsem tu jedno hezký místo a —"
,,Jo, proč ne," umlčel ho brýlatý, ,,v šest?"
,,V šest."
Sirius se mu schoulil do náruče.
Bylo potřeba vše náležitě na večer připravit. Sirius si obstaral velký piknikový koš a dával do něj vše, o čem si myslel, že budou potřebovat. V kuchyni mu po chvilce oslňování kuchařky připravily sendviče s kuřecím masem, o kterých věděl, že patří k Jamesovým nejoblíbenějším. Vzal ještě nějaké pití, deku a polaroid. Rád si dokumentoval okamžiky, na kterých mu záleželo.
V šest chlapci vyrazili. I přes Jamesovy vytrvalé dotazy mu Sirius nechtěl prozradit, kam to vlastně míří. Po chvíli cesty se objevili u slunečnicového pole. Sirius došel až k malému remízku, kde roztáhl deku. James stál na místě a s otevřenou pusou tu scenérii pozoroval. Byl naprosto okouzlený. Dlouhovlasý chlapec na deku vyskládá všechny pochutiny a poplácal místo vedle sebe. ,,Nesedneš si?" James místo s úsměvem přijal.
,,Je to tu úžasný."
,,Jsem rád, že se ti to tu líbí."
James se zahleděl Siriusovi do očí. Měl pocit, že ho ty bouřkové oči volají k sobě a on se nedokázal bránit. Možná ani nechtěl. Pomalu se k Siriusovi přiblížil a políbil ho. Pak ho ho jemně povalil na deku.
•••
Podzim byl neobvykle teplý. I když už byla půlka října, bylo pořád moc hezky.
Sirius seděl na hodině a snažil se dávat pozor, když si všiml složeného papíru, který ležel na kraji lavice. Dopis opatrně rozbalil, nechtěl totiž, aby si toho profesorka všimla. Podle podpisu byl od Jamese. Zval ho na jejich slunečnicové pole a to hned po škole. Něco se mu na tom dopise nezdálo. Nikdo kromě mě a Jamese o poli neví, uklidňoval sám sebe. Rozhodl se tedy, že tam odpoledne půjde.
Když však po škole na místo určení dorazil, nejraději by vrátil čas a rozmyslel se jinak. James tam skutečně byl, ale nebyl sám. Byla tam i Lily. Nejdřív si ani jeden Siriuse nevšiml, byli příliš zaneprázdněni líbáním se. Jako první ho uviděl James. Už se nadechoval k nějakému vysvětlení, ale Sirius se otočil a se slzami v očích utekl.
Zabouchl dveře a otočil klíčem v zámku. S brekem padl na postel. Nenáviděl sebe, Jamese, Lily, prostě všechny.
Zůstal sám až do večera. Byl za to rád, protože kdyby se jeho přítel objevil dřív, nebyl by na něj milý. Takhle si nechal všechno projít hlavou a došel k nejlepšímu možnému řešení, jaké ho napadlo.
U večeře Sirius dělal jakoby nic. James o tom nechtěl mluvit před tolika lidmi, tak se rozhodl předstírat se Siriusem. Na jejich pokoji tomu už tak ale nebylo.
,,Siriusi?"
,,Já se o tom bavit nechci."
,,Ale musíme! Já...prostě—"
,,Dost. Nemělo to cenu. Už od začátku. Nemohli bychom spolu žít jako pár." V tom měl Sirius pravdu. Doba by je tak nikdy nepřijala. ,,Jen...mrzí mě, že jsi ji vzal na naše místo."
,,Promiň," omlouval se James. Po chvilce ticha opět pokračoval.
,,Takže kamarádi?"
,,Kamarádi."