Unbreakable

1

Malý chlapec spokojeně oddychuje ve své postýlce kde ho ke spánku pobízí ukolébavka zpívána jeho maminkou. Naposledy otevře očka a pohlédne nimi na ni a pak už odchází do říše snů. Žena chlapce pozoruje ještě hodnou chvíli potom co usne až dokud do místnosti nevejde její manžel. Zvedne k němu svůj smutný pohled a z oka jí ukápne slza, kterou její manžel jemným pohybem palce setře. Obejme ji, políbí na čelo a spolu s ní se zadívá na svého milovaného syna. Jak rád by s ním zůstal, naučil ho hrát lakros, chytat ryby, řídit auto a jednou spokojeně sledoval svá vnoučata. Avšak nic z toho se nikdy nestane. Aby svého syna ochránil musí se ho vzdát. Ani pro jednoho z nich to není lehké avšak vědomí toho, že jejich milované dítě bude žít je věcí, která je uklidňuje. Oba ho ještě naposled políbí a pak ho zabalí do pomněnkově modré dečky. Žena si jej přivine a se slzami v očích ho drží v náručí. Poté však stejně rychle jako začala i přestane brečet a nic netušícího chlapce předá do rukou svého milovaného druha. Ten jej s opatrností vezme do náručí a dříve než si to rozmyslí opustí dům a vydá se na cestu. A tam uprostřed těch nejhlubších lesů kam se lidská noha neodváží vstoupit položí svého jediného syna před práh temného domu. A pak aniž by se otočil, odchází zpět cestou, kterou sem přišel.

Když se při rozbřesku opět objeví před svým domem cítí, že ztratil nejen svého syna ale také svou družku. Ta leží ve vysoké trávě v kaluži rudé krve. Poklekne k ní a s posledním nádechem ji políbí. Pak se již ve své vlčí podobě otáčí vstříc svým nepřátelům.

Jakmile zemře i poslední z nich, z posledních sil se přisune ke své lásce a ruku v ruce ji následuje na jejich cestě věčností.

A ve stejné chvíli kdy naposled vydechne, se někde daleko od něj poprvé nadechne malý chlapec, jehož od této chvíle až do konce jeho dní bude následovat moc jeho otce.