skrz sklíčka kulatých brýlí
ti slunce vypaluje
tvé smutné oči
breč
jinak oslepneš
ale už jsi na to moc slabý
tak jen zvedáš ruce
se zvadlou kyticí
podáváš ji
té se zlatýma slzama
které jsou tak drahé
že už brečet nechce
ani ona
i když musí
ale nedokáže to
ČTEŠ
poezie jak polozvadlé květiny.
Poetrypolozvadlé květiny polorýmující se poezie nebo spíš vůbec ale co na tom záleží poezie je to tak jako tak a květiny jsou pořád víc a víc poetický - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018 /03/05/2018 # 7 V Kategorii Poezie
