Jsou zde použita jména reálných jedinců, avšak v příběhu na sebe nijak nenavazují, tudíž za tím nic nehledejte. Autor je pouze líná krysa a nechce nic vymýšlet. Tudíž jejich vlastnosti a charakter nejsou reálné.
//
"Hej, už's to slyšel? Zítra má přijít někdo nový." "No jasně, a má to prej bejt kluk, hehe." "Myslíš, že se udrží nahoře? Zatím to zvládl jen Yukhei, Joshua a Yuto." "Joshua a Yuto maj rodiče, co podporujou tuhle školu. Je jasný, že budou nahoře. Sám na sebe to dává jenom Yukhei." Zbytek se nedozvím, vyruší je učitel. Každopádně je zajímavé, co si Jimin a Taeil myslí o hierarchii v téhle třídě. Ona tady vlastně žádná není. Je pomyslná. Tam, kam chodím, se tomu říká "Prestižní škola", nebo taky "Ústav pro bohatý nebo chytrý". Proč je tam to nebo? Protože člověk se sem dostane buďto průměry, nebo penězi. Ale stejně, dostane se sem málo lidí, z toho co vím, tak z naší školy jsem byl jediný. Tudíž hierarchie je jasná. Nejnižší stupeň zabírají ti, co sotva zaplatí školné a mají ke všemu hrozné průměry. Nad nimi jsou ti, kteří se tu drží známkami. Nad nimi ty bohaté prasata. A pak je vrchol, kde jsou jen tři z nás. Dva, jejichž rodiče finančně podporují tenhle hotel pro výjimečný lidi, a pak já, jako člověk s nejlepšími průměry na škole. Jestli se cítím výjimečně? Ne, absolutně ne. Je mi to jedno. Ale je fajn, nepotýkat se tu se šikanou, která tady sídlí. Vrchol se nešikanuje, prý že. Z myšlenek mě vytrhne až zvonek hlásající zasloužený konec dne, takže beru tašku a padám, nehodlám tu strávit ani minutu navíc. Cestou domů se mi v hlavě točí zítřejší den. Kdo je ten nový, kam se zařadí a jak to zvládne..? Počkat, proč mě to vůbec zajímá? S nikým se na škole nebavím, takže nevidím důvod se starat o někoho kdo přijde a nejspíš spadne na dno...
