černými motýli obklopena
kráčí jedna dívka snědá
a s ní jak bílý had
leze mlha
nebe hliněné
hlína plná světla
kráčí přikována
k chvění rytmu
který nepřiléhá
srdíčko má stříbrné
v pravé ruce dýku svírá
kampak kráčíš?
v rytmu který hlavu nemá?
s žalem z vápna
z oleandru
která luna by jej chtěla?
