I Love You And I Need You

1.

Klep, klep..

,,Harry vstávej, nebo přijdeš pozdě !"slyšel jsem svou mamku, jak klepe na dveře mého pokoje. Jen jsem otráveně zabručel a vylezl jsem z postele. Zase pondělí. Oblékl jsem se a vydal se na snídani. Z kuchyně se už linula neodolatelná vůně palačinek, která provoněla celý náš dům. Sedl jsem si ke kuchyňskému stolu a vyčkával příchod ostatních členů mé rodiny. Zanedlouho přišel můj táta a mladší bráška, takže se už konečně mohla podávat snídaně. Mamka nám všem dala talíř, na kterém už se válely palačinky se šlehačkou a k tomu si také sedla ke stolu. Popřáli jsem si dobrou chuť a začali jíst.

Zhruba po 10 minutách jsem měl palačinky snědené. Umyl jsem talíř, uklidil ho na své místo a utíkal jsem do svého pokoje pro svůj batoh, abych mohl vyrazit. Oblékl jsem si bundu a boty a rozloučil se s rodinou.

Venku bylo krásné počasí. Svítilo sluníčko, ptáci v korunách vesele zpívali a všude to vonělo čerstvě posekanou trávou. Právě jsem mířil k domu svého nejlepšího kamaráda, s kterým jsem pak měl jít do školy. Čím víc jsem se přibližoval, tím víc jsem byl nervózní. Nevím, jestli jsem to říkal, ale jsem do něj tajně zamilovaný. Ano, jsem gay, i když jsem si to nechtěl přiznat. Vždycky jsem měl rád holky, dokonce jednu mám, ale prostě jsem se do něj zamiloval, i když jsem věděl, že on mě bere jen jako nejlepšího kamaráda. Když už jsem byl u dveří, zvedl jsem ruku a s obrovskou nervozitou jsem zmáčkl zvonek.
Pohled Petera:
Stál jsem u okna a pozoroval Harryho, jak se pomalu přibližuje k mému domu. Usmíval jsem jako malé dítě, ale zároveň jsem byl hrozně nervózní, jelikož v poslední době jsem pořád na něj myslel a když byl se mnou, projížděl mnou zvláštní pocit. Než jsem se nadál, domem se rozdrnčel zvonek. Popadl jsem svůj batoh a rozběhl se ke dveřím. Otevřel jsem je a naskytl se mi pohled na Harryho.

 ,,Ahoj"řekl jsem mu s úsměvem s pevně ho objal. Po našem dlouhém objetí jsem si nazul boty, zavřel jsem dveře od domu a zamknul.
,,Ty si s sebou nebereš bundu ?"zeptal se Harry, jen jsem se otočil.
,, Ne, proč ? Je půlka května, bundu už nepotřebuju"zasmál jsem se při pohledu na Harryho zimní bundu. Harry si toho nejspíše všiml, protože nahodil otrávený výraz.
,,Ha ha, jinou bundu nemám."
,, A proč sakra v půlce května nosíš bundu ?"pořád jsem smál.
,,Protože máma mě nutí kvůli tomu, kdyby se náhodou ochladilo."neudržel jsem se a vybouchl smíchy. Harry se začal také hlasitě smát a raději si tu bundu sundal.

Dál jsme si jen povídali, když vtom jsem došli ke škole. Harry mi otevřel se smíchem dveře jako nějaký gentleman a já vstoupil dovnitř. Všude byly davy mých spolužáků, kteří si nazouvaly své přezůvky a odcházely do tříd s otrávenými obličeji. Došel jsem ke své skříňce a přezul se. Harry za mnou po chvilce přišel a mohli jsme vyrazit do naší třídy.