"Natsu Neko! Vstávej! Co jsi dělala přes noc, že spíš i tady?" ječí po mně učitelka o hodině Angličtiny. „Učila jsem se na dnešní test...". Stejnak ví, že jí kecám, celou noc jsem se koukala na anime. Jsem totiž otaku.
Hned na to okřiknutí učitelkou zazvonilo na přestávku a mohli jsme jít na oběd a nebo domu. Skoro všichni už odešli ze třídy a zůstala jsem tady jenom s kámoškou Asukou. „Hej, Natsu, nechtěla by jsi u mě zítra spát ? Že když je ten víkend, rodiče pojedou za babičkou a já budu doma sama. Bude sranda. Co ty na to?" „No já v plánu nic nemám, tak by to šlo. Tak zítra v 7 večer u tebe?" „Jo, budu tě čekat." Sbalily jsme si věci do tašky a každá šla domu.
.................
Je pátek večer. Už zase sedím u stolu 2 hodiny a kreslim si manga. Sice studuji veterinu, ale v životě bych byla radši manga autorem. Právě dělám manga fantasy žánru. Jednou bych to chtěla vydat a být tak slavná. Jenomže sama se bojim. Nevím proč. Možná se bojim zklamání, že se nikomu nebude líbit.
Konnichiwa lidi, vím, že je to krátké. Je to jen takový úvod 😃 další části budou delší.
ČTEŠ
Ze šikany k lásce
RomantikaNatsu, Natsu Neko... tak se jmenuji. V mém životě hraje roli plno jmen... někteří vlastníci těchto jmen mi dělají můj život krásnější, někteří lidé mě dělají moudřejší a ti, kteří by se mě nejradši rychle zbavili. Jenže do mého života vstoupí někdo...
