Nejsem vrah, jen posel smrti

Kapitola 5

V tu chvíli jako by celý svět zamrzl.

,,Já... já budu mít svého psa!!"

Vykřikla jsem a skočila holkám kolem krku.

***

Když jsme dojely do budovi kde chovali belgické ovčáky, zastavila jsem se a nervózně pohlédla na holky. Angel mě chytila okolo ramen a dál už jsme pokračovaly společně.

,,Jsi nervózní?"

,,Jako ještě nikdy..."

Řekla jsem skoro neslyšně.
Poté co jsme prošly dveřmi nás uvítal milý starší pán.

,,Dobrý den. Vy jste tu pro to štěně, že?"

Přikývly jsme a pokračovaly chodbou za ním. Vešly jsme na menší zahradu opatřenou plotem, kde pobíhalo nejméně 10 štěňat. Tiskla jsem se k Angel a svýma zelenýma očima jsem pozorovala všechna ta malá chlupatá stvoření. Bylo to tak rozkošné! Hlavou mi výřilo tolik myšlenek. Jaké si asi vyberu?... Jaké si asi vybere mě?... Bude to pejsek? Fenka?... Bude kamarádský? Nebo snad tvrdohlavý?...

,,Casey, běž za nimi. Zkus si k nim sednout nebo něco takového. Neboj, poznáš které si tě vybere."

Kývla na mě Angel. Udělala jsem pár kroků ke štěňatům. Okamžitě se ke mně nahrnula a chtěla si hrát. Usmívala jsem se a hladila je po malých chlupatých hlavičkách, ale necítila jsem nic zvláštního nebo neobvyklého co by mi dalo najevo že si mě nějaké vybralo.

Smutně jsem se otočila na Angel a Storm. Vypadaly překvapeně, nechápaly to stejně jako já. Měla jsem přijít ke štěňatům a hned poznat jestli je tu to které se mnou zůstane celý život.

,,Asi... asi tu není."

Řekla jsem zklamaně a se svěšenými rameny šla k holkám.

,,Ehm.. jsou tu ještě další štěňata. Neukazoval jsem vám je protože jsem si myslel že si vezmete jedno z těhlech malých."

Řekl ten muž. Rozzářily se mi oči.

,,Takže ještě není konec! Pojďme se na ně podívat!"

Vypískla jsem.
Když jsme došly do místnosti, kde měl chovatel další štěňata, hned se ke mně vrhla. Klekla jsem si na kolena a drbala ty malé nezbedníky za ušima. Byli o trocho starší než ta štěňata předtím. Mohlo jim být tak půl roku.

Jedno mě jemně kouslo do prstu. Uvnitř hrudi se mi rozlilo příjemné teplo. Na rameni jsem začala cítit palčivou bolest. Značka pomyslela jsem si. Vzala jsem pejska do náruče a šla zpátky ke Storm a Angel.

,,Tak se zdá, že to padlo na tohle."

Pejsek se nijak nelišil od ostatních, ale pro mě se stal tím jediným a nejlepším. Celé jeho tělo hrálo v odstínech tmavší hnědé. Jen hlavu měl malinko světlejší s tipickou černou maskou, která je pro belgické ovčáky charakteristická.

,,Je to krasavec"

Řekla Storm když ho drbala za ušima.

,,Tak dobrá. Pojďte prosím do kanceláře. Musíme dát do pořádku ještě papíry"

Vysvětlil ten muž a holky šly pomalu za ním. Zvedla jsem štěně nad hlavu. Z tlamy mu vysel jazyk a mně se zdálo jakoby se usmíval. Byl roztomilý.

Posadila jsem ho na zem a do ucha mu začala šeptat.

,,Tak jsem vážně zvědavá co se z tebe vyklube Arrow..."

Další část!? Vážně!? Dobře já!! XDDD

P.S. Díky moc všem co to čtete a baví vás to :D

subrtka