Star Wars IX

Kapitola 3.

 Na palubě Millennium Falcon

„Vesmírná kolonie ?" zopakovala Rey.

„Ano je to uměle vytvořená planeta která je hlavně určena pro výrobu bojové munice. Plán je takový že nabereme nějaké zbraně a jednu skupinu."Odvětila Leia.

Rey přistoupila blíž. „Ale První řád teď bude mít všude svoje jednotky. Nemohou na nás přijít ?"

Velitelka pohlédla na Rey „Ano, samozřejmě se budeme muset převléknout a zakrýt, aby nás nepoznali. Loď zaparkujeme na místě jedné zkrachovalé továrny. Ven půjdu já, Poe, Rey, a Finn. Ostatní počkají v lodi. Za chvilku tam budeme tak se převlékněte a připravte."


Po asi 20 minutách vyletěli z hyperprostoru. Naskytl se jim pohled na celou planetu. Byla to obrovitánská železná koule zbarvená do hněda. Když přistáli na opuštěném plácku a vyšli ven ucítili zvláštní zápach. Jak se přibližovali k centru tak zápach nabíral na své intenzitě. Smrad nebylo to jediné co bylo nepříjemné. Vlhkost a teplo bylo cítit na každém kroku. Rez tu pokryla vše co je kovové tak že planeta působila hnědě a špinavě. Ani práce dětí tady nebyla nic neobvyklého. Byly vidět na každém rohu. Ve svých malých ručkách vždy něco spravovali nebo sestavovali dohromady. Byly hlavně využívány na drobné věci které by dospělí svými pazoury nezvládli. Došli k velkým dřevěným dveřím. Snad jediné dřevo co tu je. Leia uchopila kulatou železnou věc která vysela ze dveří a zabouchala s ní. Malý vyřízlý čtvereček ve dveří se otevřel. Ven pohlédli dvě tmavé očí. Ticho prořízl hluboký hlas s otázkami „Kdo jste ? Co chcete ?" Velitelka se přiblížila k okénku a polohlasem odvětila.

„Jsem princezna Leia a hledám kapitána Edraina . Je to důležité." Na to ty dvě oči odvětili."

„Počkejte chvíli." Okénko se zabouchlo. Nikdo neotevřel. Po asi 5 minutách bylo slyšet cvakání zámku. Dveře se pomalu otevřely na malý kousek.

„Pojďte rychle dovnitř." Přikázali dvě oči. Teď už byla vidět celá postava. Byl starý a zavalitý. Měl šedé vlasy, krátké vousy a přes ramena hozenou tmavě zelenou bundu. Rychle za námi zamkl a dal si klíč do přední kapsy.

„Už na vás čeká." Podíval se směrem k temné chodbě která vedla kdo ví kam. Leia se s klidným krokem vydala chodbou a ostatní za ní. Po asi 100 metrech se před nimi objevili dveře které se na rozdíl od těch prvních vyznačovali tím že nebyly dřevěné ale železné. Byly stejně zdobné jako ty dřevěné ale víc masivní. Dveře se začaly najednou samy otevírat jako by snad poznali kdo před nimi stojí. Přes škvírku proniklo zlatavě oranžové světlo a teplo. Když se úplně otevřeli naskytl se jim pohled na velkou aulu která měla na stěnách umístěné svícny které dodávaly místu příjemnou atmosféru. Na podlaze byl obrazec galaxie a nad ní znak Odboje. Vydali se směrem ke středu místnosti. Všichni přítomní na ně spočinuli svůj zrak s otázkami Kdo jsou a co chtějí ? Zastavili se přímo na znaku Odboje. V aule bylo takové ticho že by jste špendlík slyšeli spadnou na zem. Z poza rohu vyšla svižným krokem postava. Byl to postarší muž s krátkými šedými vlasy a vousy. Na sobě měl černou krátkou bundu, boty, kalhoty a šedé triko. Hned jak je uviděl tak hlasitě zvolala.

„Áááá princezna Leia. Stará známá."