Omyl Slečno

2- Vyrážím či Odcházím

Probrečela jsem hodiny, ale pak jsem si řekla, že to stačí.
Musím vyrazit a poznat bráchu.
Nemohu uvěřit, že mám sourozence.
Sžíralo mě teď jakýsi napětí neboli nedočkavost či překvapení?
Božeeeeee....... .

Proč to vlastně rodiče udělali, proč si nechali mě a ho dali do děcáku. Bylo mu sedm, když ho tam strčili a mě byl teprve rok, takže jsem ho nemohla poznat.

Když tak dobře počítám, tak teoreticky by měl být starší o šest let!

Cokdyž ho nenajdu.
To budu chodit po domech a ptát se,,ahoj, jsem Bethany....a hledám Emila....." jako fakt???
To jsem tak naivní nebo co.

Můžu taky čekat, že ho najdu, ale bude mě chtít? Přijme mě jako sestru? Uvěří mi? Nemůžu jen tak utéct od rodičů, ale co to je za rodiče, když dají své děcko do děcáku.
Jsem snad pro ně něco víc??

Třeštila mi teď šíleně hlava a tak jsem se rozhodla se sbalit.
Vzala jsem si krosnu a do ní naházela všechny potřebný věci.
Od oblečení, až po knížky.

Vyšla jsem opatrně z pokoje a šla do kuchyně.
Nabrala jsem si nějaké jídlo, které vydrží delší dobu. Do flašky jsem si nalila vodu, tak dva litry.

Z obýváku jsem slyšela pláč, uvnitř mě se to teď sevřelo. Celý život se o mě hezky starali a já je teď opustím.
Zželo se mi jich.
Jemi teprve sedmnáct.
Nakoukla jsem do obýváku,,odcházím, sbohem. Ale měla bych dotaz, proč jste to udělali?"

Mamka zvedla hlavu. Měla celý oči zarudlé od pláče,,protože jsem chtěla vždycky holčičku."
Znovu se rozbrečela.
Tentokrát otec se na mě podíval,,a nebyli jsme na tom finančně dobře."
Tak to jste skvělý rodiče no. Potřebuji si teď prostě pročistit hlavu,,aha, tak to je mega důvod"
Ušklíbla jsem se a poslala jim vzdušnou pusu,,paaaa"
Mamka znovu začala koktat,,nechoď nikam, prosím"
,,Je mi u prdele, že mě prosíš. Už nejsi pro mě nic. Jak jsi to mohla udělat!"

,,Já já, mrzí mě to Beth. Už to nikdy neudělám" panebože to je kráva,,tak to je super"
,,Já jsem nikdy nechtěla kluka"
,,Tak to nejsi matka v tom případě!"

Rozběhla jsem se pryč a vší silou práskla za sebou domovníma dveřma,,nesnáším vás a už vás nechci nikdy vidět!"
Utíkala jsem a brečela.