Náhodné Setkání

Chapter.8 - Thinking about...

Phlox
Když jsme přijeli zpátky do hotelu, pocítila jsem se unavená jako bych přenášela hory a to doslova. Takže nebylo se čemu divit, když ihned jak jsem se osprchovala a vyčistila si zuby jsem ulehla do postele.

,,Ty už jdeš spát?" divil se Harry, který ale ještě vůbec nebyl osprchovaný, a to ani nemluvím o tom ostatním. ,,Jo, jdu spát, nějaký problém?" řekla jsem a to poslední slovo skoro šeptala.
,,Ne, jen klidně jdi, já jsem si chtěl jen s tebou popovídat"
,,Popovídali jsme si ža dnešek už dost" namítla jsem a věděl, že mám pravdu.

,,No jo... tak dobrou noc" řekl a zapl si sluchátka. Nic jsem už neříkala, stejně by mě neuslyšel a zavřela jsem oči a nechala se vnést do krásného světa snů.

Z pohledu Harry

Když jsme se vrátili zpátky do hotelu, neměl jsem pocit že bych se nějak unavil nebo něco podobného, jako to zapůsobilo na Phlox, tak jsem si lehl a pustil si do sluchátek hudbu.
Phlox už šla spát a tak v pokoji byla tma a mě svítil jen mobil.

Zapnul jsem si hudbu, a pak jsem si našel nějaký článek o sportovních novinkách a začal jsem pomalu přejíždět očima na každém řádku.

Zanedlouho jsem uslyšel klepání na dveře. Vadilo mi že je někdo tak stupidní a neví že o takovém čase lidi už nejspíš spí a chtěl bych vědět co tak důležitýho se stalo, že na mě klepají.

Byl to Niall. ,,Ahoj, promiň že ruším, ale potřeboval bych s tebou mluvit" vydal ze sebe, jakmile jsem otevřel dveře.

,,No, jako nevím, ale asi ti to neprominu..." začal jsem a pak jsem nakonec stejně podlehl ,,no tak jo, ale příště se laskavě dívej na hodiny" řekl jsem a doufal že se tahle situace už nebude více krát opakovat.

,,Co si chtěl?" zeptal jsem se ho když jsme stáli opodál za dveřmi našeho pokoje.
,,Chtěl jsem se zeptat, jak to je s výlety" začal a já nemohl pochopit o co jde.

,,Jaké výlety?" zeptal jsem se
,,No přece ty, které plánujeme" odpověděl mi Niall.
,,Počkej...cože?" stále jsem nechápal.

,,Já ti to asi mĕl říct dřív, ale jaksi jsem na to zapomněl - znáš mě" začal mi vysvětlovat, o čem tady nemám ani tušení.

,,Aby jste neseděli jen tak v hotelu, tak mohly bychom si předem naplánovat výlety, nebo klidně i nějaké akce, na které bychom potom chodili během našeho pobytu tady. Protože ty víš, že za měsíc máme koncert v Londýně" dokončil svůj tichý, dalo by se říct projev, na to že jsme mluvily na chodbě ve tmě, žádná ochranka poblíž nebyla a to jsem se ještě divil.

,,Joo....tak tohle si myslel" došlo mi to.
,,Jop" souhlasil.
,,Tak to ještě nevím" řekl jsem a teptve teď jsem si to celé uvědomil.

,,No....konečně jsem se do tebe doklepal!" uchechtl se Niall a usmál se na mě.

,,A právě já bych ti rád s tím vymýšlením pomohl" dodal po chvilce ticha v té tmě, kde jsme stáli.
,,To bys byl moc hodný" řekl jsem a byl mu za tu nabízenou pomoc hodně vděčný i když třeba ještě nic neudělal, ale já věděl, že na koho-koho ale na Nialla je vždy spoleh.

,,Děkuju" pípl jsem a čekal jsem co bude dál.
,,Nemáš vůbec zač, kamaráde" dostala se mi odpověď a kamarádi jsme spolu opravdu byli.

,,Tak něco ještě zkusím vymyslet a zatím dobrou noc" řekl on a po poplácání po zádech odešel a já si to také namířil do svého pokoje.

Phlox

Celou noc jsem spala skoro jako dudek. Potom jak se mi začala zdát noční můra, díky který jsem se probudila a zjistila že Harry zmizel.
Nevím kam by mohl odejít tak pozdě, ale nelámala jsem si tím hlavu. A snažila jsem se znovu usnout a u toho jsem přemýšlela, jaké to mezi námi s Harrym je. Je tohle kamarádství nebo ani jako kamarádství se to nepočítá. Já jsem v ten moment prostě nevěděla, jak to je. Pevně jsem však doufala že aspoň kamarádi jsme, nebo mohli bychom být. I když na druhou stranu on má občas ty svoje koncerty a taky spoustu fanynek, tak bych se nedivila, kdyby si našel jinou.
Tohle všechno se mi míhalo v hlavě a i když vím, že by mi to nikdy neudělal, byla tu i ta druhá šance.

Když už se mi oči málem zavírali, otevřeli se najednou dveře a Harry se vplížil dovnitř. Viděla jsem jeho štíhlou mohutnou postavu, protože v našem pokoji nebyly žaluzie, jak to měli jiné pokoje a tak měsíčního svitu stačilo na to abych všechno viděla.

Zavřela jsem oči a rozhodla se dělat, jako když spím.
Ucítila jsem, jak nedaleko mě se prohla postel a Harry si lehnul čelem ke mě. Neotevírala jsem oči a stále dělala jako bych spala.

Nechtěla jsem se nechat prozradit.
Potom mě obejmul a to už se mi ty oči otevírat ani nechtělo, vlivem toho že se mi chtělo spát. A takhle jsme nakonec usnuli spolu.

Jen jsem potom zaslechla ,,dobrou noc moje Phlox" zašeptal mi Harry skoro u ucha a pak jsem se ponořila v říši snů.

Ahooj;)tak a je tu další část tohoto příběhu,snad se líbí.
anihv