Perfektní

1.

Šel jsem si udělat čaj do kuchině. Seběhnu schody a otevřu poličku. Vytáhnu hrníček s lebkou a dám do něj černý čaj. Zalívám ho horkou vodou, ale co se nestane opařím se. "AAA!!! Debilní pondělí!" Se 'skvělou' nálodou a ledem na ruce se vydám do obýváku sednu si  na pohovku a upíjím dosti sylný čaj. Je 6:12 takže si jdu vytáhnout oblečení a jde se do školi. Vzal jsem si černé tryčko s potiskem *death life* a na to černou mikynu, černé džíny a zbytek je standart jako ponožky atd. Beru tašku na ramena, kapucu si natáhnu na moje vlasy. U botníku jsem si obul tenisky a odebral se ke dveřím. Ohlédnu se a povzdychnu si. Jakmile opustím bezpečí intru, smrští se na mě lavyna nadávek typu: Chcípni, nezasloužíš si žít, koukni se na sebe bečko, kdo ti dovolil nosit džíny vypadáš v nich jako sardinka v konzervě a podobné. Moje chůze bere směr knihovna, je to druhé místo kde si můžu odpočinout. Je tam i piano na které mi dovolila hrát knihovnice a ke kterému teď směřuji. Otevírám dvěře ode dveří až konečne narazím na konec mé cesty. Zastavím u pultíku s notami a vezmu si skladbu Pen's labirinth. Cestou ke klavíru pozdravím knihovnici a poté usedám za klávesy. Na podstavec pokládám noty a začínám hrát. (Pustit písničku :) ) Hraju procítěně. Pak ke mě přistoupí knihovnice. "Chlapče ty dnes hraješ nějak smutně, co se stalo?" Neodpověděl jsem a tak zřejmě pochopila že se mi nechce mluvit. Poté zazvoní přípravný zvonek a já se odebírám do řídy.
Posměšky se hrnuli ze všech stran, ale já si toho nevšímám a dálé si pripravuju na hodinu. Jelikož jsem tak zvaný jedničkář, odpovídám nejrychleji a proto mi taky hodina rychle utekla. Zbytkem jodin vás nebudu zatěžovat takže se přesuneme k době odchodu ze školi.
Jako obvykle si beru kapucu na hlavu a vydávám se na intr. Není daleko asi pět minut od školi. Zrovna když procházím parčíkem mě zastaví nějaká parta nabouchaných goril a jedna z nich na mě promluvila:"Koho pak to tu máme? Pana tlusto prda, takže ti dáme lekci jak hubnout ne? Kluci!" Udělal děsivý úšklebek a to už se na mě seběhli ti kluci a utvořili okolo mě kruh, ve kterém mězačali strkat. Na konci bitky jsem byl dokopán na zemi a ubrečenými tvářemi. Zmedl jsem se a kulhavím krokem jsem se dostal na pokoj. Tam jsem se umyl a obvázal jsem si obvazem žebra. Na monokl jsem si dal pásku přes oko s modrým trojuhelníkem. Sedl jsem si na zem a začal jsem brečet. Nadával jsem si proč jsem tak tlustý. Do zbytku večera jsem nejedl ani nevycházel z bytu.

∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆
Hvězdičky a koment potěší. Řekněte mi prosím co bych na příběhu prozatím měla pozměnit. Snad se líbylo vaše Pája 🙋🙋🙋🙋🙋