Ginger cat

I. - Bradavický expres

"Jamesi!" vykřikla Shaylee. Nástupiště devět a tři čtvrtě se hemžilo dětmi, dospívajícími, jejich rodiči a opatrovníky. Na kolejích vypouštěl páru rudý Bradavický expres. Dívka si musela dávat pozor, aby nešlápla na nějakou krysu, žábu, nebo kočku, nebo aby do ní nenarazila letící sova, a přitom se ještě rozhlížela po jakémkoliv Pobertovi.

Zrovna z přepážky doslova létaly děti z kouzelnického sirotčince, a za nimi jen jedna opatrovnice. Na to, že dětí mohlo být tak deset, patnáct, v různém věku, je zvládala docela dobře.

"Ferrellová, proč jsi na nás nepočkala?" pokárala ji rozzuřeně. Možná je tak docela nezvládala. Shaylee z toho všeho zmatku byla lehce podrážděná.

"Jedu do Bradavic po páté, už na mě nemusíte dohlížet!" odsekla drze a odběhla pryč k Expresu. Bylo za pět minut jedenáct, takže se za chvíli odjíždí. Proto se rozhodla, že kluky najde uvnitř.

Pokusila se vytáhnout kufr sama, ale jelikož byla drobounká, nedokázala to. I přes to se však z celé své síly snažila ho dostat aspoň o schůdek výš.

"Potřebujete pomoct, slečno?" ozval se shora povědomý hlas, který bez ptaní a bez potíží její kufr popadl a hodil do vlaku a poté i ji samotnou.

"Siriusi!" vypískla, postavila se na nohy a objala ho. Celé prázdniny bez něj a bez Pobertů byli hrozně dlouhé a ona se už nemohla dočkat, až je všechny zase uvidí. I přes to, že by volno se Siriusem strávila v kočičí podobě, zamčená u něj v pokoji v domě na Grimmauldově náměstí.

"Blokujete dveře." oznámila jim nevrle jakási druhačka. Sirius protočil očima a společně s Shaylee a s jejím kufrem odešli do uličky ve vlaku.

Zastavili se u kupé, které se zdálo být plné. A taky bylo. Nebyl tam, jak Shaylee očekávala, jen James, Remus a Peter, ale dalších deset lidí, kteří se mačkali sami na sebe. Kupé bylo určeno asi pro šest lidí, ne pro patnáct, jak později Shaylee napočítala.

"Ták, to je naše kupé!" pronesl nadšeně Sirius. Shaylee věděla, že si jen dělá legraci. Normálně se lidé nezastavují u domů a neříkají 'tohle je náš dům'. Pokud se zrovna nepřestěhovali a nepředvádějí svým přátelům, kde stráví zbytek života. A Shaylee dožít v přeplněném kupé rozhodně nechtěla.

"Ahá." protáhla a vešla do kupé vedle, co se tam dělo se rozhodla hodit za hlavu. Uložila si věci a protáhla se. Odněkud vytáhla polštář. Ano, tahle zrzka byla proslavená tím, že na cestě do Bradavic i domů spala. A taky tím, že byla permanentně unavená. A i přes to všechno se stíhala pořádně učit.

Roztřeseně si sedla na stoličku, před celou Velkou síň, která na ni upírala oči. Byla z toho nervózní. Co když se ztrapní před celou školou? Profesorka McGonagallová jí na hlavu posadila Moudrý klobouk. Ten Shaylee okamžitě přepadnul přes oči a ona se trochu uklidnila. Možná ji viděli všichni okolo, ale ona neviděla je.

'Hmmm' ozval se hlas v její hlavě. 'Tady není nad čím se rozhodovat. HAVRASPÁR!' Shaylee se naposledy ohlédla za Jamesem, který ukazoval zdvižené palce...

"Ale notak, Shaylee," ozval se tak povědomý hlas. Zvedla oči a uviděla je. Po dvou měsících. Vyskočila a objala je všechny naráz.

"Vy jste všichni nějaký... Vyšší!" řekla překvapeně a posadila se zpátky na svoje místo.

"Jen ty jsi pořád stejně malá." uchechtl se James a společně s Remusem, Peterem a Siriusem si sedli k ní. Chvíli bylo ticho, proto Shaylee ulehla a otočila se ke všem zády. Vlak se konečně dal do pohybu.

"Noták, přece nebudeš spát." řekl naoko smutně James a Sirius hraně popotáhl.

"To si piš, že budu." odvětila dívka a zasmála se. Poté se otočila, otevřela oči dokořán a nevinně se usmála.