Kapitola 1

10 1 0
                                        

„Pozor, pozor!" Zakřičel někdo silným hlasem přes celou kuchyň.
„Jeho Veličenstvo, král Clarkson, rozkazuje všem služkám ve věku mezi šestnácti až dvaceti lety, aby se dostavily zítra do osmi hodin ráno do Hodovní síně. Pořádá se nábor komorných pro nastávající dcery Illeyi. Bude vybráno sto nejhezčích a nejchytřejších služek aby ke každé nastávající dceře Illeyi připadaly tři služebné. Hezký večer a hodně štěstí dámy."
S tím ukončil svůj proslov a odešel z místnosti. No, ještě půl minuty po tom co odešel bylo slyšet pouze naše dýchání. Ticho prolomila až Nova svým vypísknutím. „Ááááááááá! Já se tak těším!"
S tím všechny holky spustily živé štěbetání o tom co si vezmou na sebe, o tom komu asi budou sloužit, kdo bude vybírat a tak. Já jsem se pustila do řeči s Miranee a Maliene. Naše brebentění přerušila až Delilah. „Dámy! Vím že jste rozrušené, ale Jeho Veličenstvo čeká na večeři. Mohly by jste jí dodělat?" „Ano Delilah!" Zařvaly jsme všechny sborově. Potom jsme se daly do práce. Já dodělala knedlíky plněné malinami a dala to na tác kde to bylo připravené pro číšníky. Zazvonila jsem a hned se přihnal Henry. „Ahojky Henry, tohle je pro Královnu Amberly. Maxon bude za chvíli."
„Jasně, chápu." S tím odešel i s tácem plným dobrot. Jelikož jsem svou práci už dodělala, sundala jsem zástěru, pověsila ji i s čepcem na háček a vydala se do komnat pro služebnictvo. Teda ne že by se to vzdáleně nějak komnatám podobalo. Tak jsme tomu říkaly mezi holkami, aby jsme se taky cítily trošku jako dvorní dámy, šlechtičny, princezny a královny. Byly to v podstatě komůrky s jednou postelí, dvěma poličkami a malinkou koupelnou. A všechny se na chlup podobaly. Já měla osmdesátou první. Když jsem do ní vešla, nemeškala jsem a ihned se převlékla. Služky měly jen jeden kroj na rok, takže jsme v něm byly co nejmíň, ať ho máme co nejlepší. Když jsem se dopřevlékla, šla jsem si umýt ruce studenou vodou a pak jsem si sedla na postel a čekala na Lucase. Lucas pracoval ve stájích a ohromě ho ta práce bavila. Vždycky se vracel nadšený a vyprávěl mi o všemožných koních jejichž jména si pamatoval snad jen on. No a pak ještě možná otec Lucy.
Lucy. S ní jsem se setkala jen párkrát, je to jedna z pěti komorných, které byly vybrány už před mnoha lety. Jak jen se jmenovaly ty její kamarádky? Anne a Mary! Anne byla perfekcionistka a Mary... To byla pohodářka. Potom byly komorné ještě Luna a Claire. Luna byla bezmezně oddaná princi, krále který jí zakázal vstup do kuchyně naopak nenáviděla. Vždy když se do něčeho pustila, dodělala to. A Claire měla vytříbený vkus. Byla to taky šestá, ale každému na potkání vyprávěla, jak na ni doma čeká Druhý. Jen doufám že to nebude vykládat budoucí Dceře Illeyi.

Z myšlenek mě vytrhl Lucas, který ke mě zezadu přišel a strhl mě sebou do postele. Chvilku jsme se smáli, a povídali si v objetí. Potom jsme si šli vyčistit zuby a takové věci a povídali si o tom co nás dneska potkalo. Zlatka má hříbě, Lucas má v učení někoho nového a spoustu dalších věcí. Usla jsem chvilinku po osmé.

Ahojky!
Tak doufám že příběh pro Vás vypadá nadějně a že Vás zatím baví.
Rozhodně budu moc ráda za jakékoliv ohlasy a komentáře. Samozřejmě mě klidně upozorněte na trhliny v příběhu ( jak se správně jmenovaly služebné dané postavy apod.). To je asi vše, užijte si další kapitolu!

JaneUp 💫

V PaláciStories to obsess over. Discover now