Love letters (X Files fanfiction) CZ

Part 1

> Pravda. Ta se mi vryla do paměti, jakmile jsem vstoupil do nemocnice. Surová a trýznivá pravda. Všude jsem slyšel pípat podivné přístroje, které jsem nikdy neviděl. Scullyová ležela na nemocniční posteli, do žíly měla napojenou infusi, dýchal za ni stroj. <

*****

 "Pane Muldere, tady leží vážně nemocní lidé. Budu vás muset požádat, aby jste odešel." okřikl ho doktor.

        Mulder musel uznat, že vážně utropil v nemocnici. Jel svým autem do bytu. Když vešel do obývacho pokoje, pouze odhodil kravatu společně se sakem na gauč. Ani se nenamáhal je složit. Ve spěchu zamířil do nejbližšího baru. Nedokázal to ticho ve svém bytě snést. Dosedl na barovou židli a objednal si tequilu. Požádal číšníka, aby mu na baru nechal celou lahev. Poté co vypil pátého panáka si připadal mírně opilý. Nalil si dalšího a hltavě ho spolkl. Ztratil chuť do života. S jejím únosem ztratil vše. Pocity, slzy. Nedokázal plakat. Teď mu ji vrátili živou. Když dopil celou láhev, stoupl si váhavě na nohy, Domů se půjde těžce.

        Další ráno se probudil v potemělém bytě, ani slunce zatím nevyšlo. Rozhlédl se, interiér se mu zdál povědomý. Nacházel se v bytě Scullyové. V hlavě mu hučelo z doznívající kocoviny. Pohlédl na hodinky na zápěstí, 6:05. Rozsvítil světlo a zamířil do koupelny.

> Scullyvá. Dana Scullyová. Bezmocně jsem pohlédl na jmenovku u postele. Vedle mě seděla paní Scullyová a svírala ruku dcery ve své. Naproti mě stála Melissa, Danina starší sestra. Bože, jak jsou si podobné. Jenom na ní kouká s výrazem veliké úcty v bezedných tůních svých modrých očí. Všechno na nich je stejné a přece jiné. Zrzavé vlasy, modré oči, tvrdé rysy a ty rty. Zbarvené do odstínu jahod. Melissa se na mě podívala. Myslím, že takové okukování jí není příjemné. Přeci jen ze sebe vyloudí úsměv. Takhle se přece směje Scullyová. Ale Melissa není ona. <

*****

        Zavolal Skinnerovi a požádal o volno z osobních důvodů. On jeho žádost přijal s velkorysím pochopením. Neměl náladu nic dělat. Jeho rozsáhlá sbírka mu ani tentokrát nepomohla otupit smysly a tak jen bezcílně přepínal kanály na televizi až vyčerpáním a myšlenkami na Scullyovou usnul. Odpoledne někdo lehce zaťukal na dveře. Nikoho nečekal a tak už chtěl zavolat "Pojď dál Scullyová," ale zarazil se.

"Je otevřeno." zavolal po chvíli úvahy.

"Foxi."

        Ve dveřích stála paní Scullyová. Ve svých očích nemohla skrýt zármutek nad svojí dcerou, tak nad oddaným partnerem. Mulder rychle vstal z pohovky a vykročil jí vstříc.

"Děje se něco paní Scullyová?" zeptal se s obavami ve svém hlase.

"Přinesla jsem Daninu závěť."

Její závěť už rozebírali včerejší den. On sám byl pod ní podepsán jako svědek, ačkoliv ji nikdy nečetl. Neměl dobrý pocit z toho, že paní Scullyová jde zrovna za ním, ale každý potřebuje někdy oporu.

"Píše se v ní o vás Foxi."

Závěť mu pomalu předala do rukou.

> 'Ve své poslední závěti odkazuji všechny své hmotně nabité statky panu Foxi Mulderovi...' Ta závěť pokračuje, ale já nemám důvod číst dál. Nemám slov. Scullyová odkázala všechny své věci jenom mě? <

"Paní Scullyová, to nemůžu přijmout. Všechno tohle patří jenom vám a jejím sourozencům." zašeptal do ztichlého pokoje.

Najednou neměl ničeho nedostatek. Naplňovaly ho emoce. Zavřel oči, aby nedal propustku slzám, které se mu draly zpod víček.

"Ne Foxi, ona by to tak chtěla. Poskytl jste jí oporu v tolika těžkých chvílích, ona tohle všechno udělala pro vás. Stal jste se jejím největším přítelem. Proto je tam vaše jméno."

"Ale po tom všem? Unesli ji...dělali testy, všechno kvůli mně. Můžu po tom všem ještě být jejím přítelem, kolegou, důvěryhodnou osobou?"

Posadil se na gauč, kde seděla i paní Scullyová a zabořil hlavu do dlaní. Maggie ho v mateřském gestu začala hladit po zádech. Zadržovala vlastní slzy.

"Nedávejte si to za vinu Foxi."

Ten vysoký muž, sedící vedle ní s hlavou v mezi koleny. Ten stejný nezlomný muž najednou tak křehký a zranitelný.

*****

> Stále tomu nemůžu uvěřit. Stojím uprostřed jejího napůl vyklizeného bytu. Chystám se narušit její největší soukromí - ložnici. Otevírám dveře, rozsvěcím světlo. Nosem nasávám tu typickou Scullyovskou vůni. <

        V DC začínalo zse deštivé období. Mulder déšť přímo nesnášel, ale i tak seděl na židli u okna a pozoroval tu světelnou smršť za sklem. Světlo bylo zhasnuté a tak jediným zdrojem světla v pokoji byly blesky prosvětlující oblohu. Mulder se pomalu zvedl ze židle a z klína mu spadla hromádka dopisových papírů přímo na orientální koberec. Další blesk osvětlil jeho tvář, celou mokrou od slz. Celou svojí vahou padl na postel a asi hodinu usedavě plakal. Pak vyčerpáním usnul.

>Už třetí noc se mi zdá ten samý sen. Scullyová sedí u sebe v bytě a kouká na televizi. Najednou někdo zazvoní. Vezme do ruky služební zbraň a koukne se kukátkem, kdo stojí za dveřmi. Když uvidí pánskou siluetu, hlasitě si oddechne. Odloží pistoli na stolek a otevře. Neznámý muž ji obejme a lehce zvedne do náručí. Scullyová se zaklesne do jeho úst a muž ji polibek opětuje. Doklopýtají k dveřím ložnice. Mezitím stihla Scullyová muži sundat kravatu a košili. Měkké světlo ze stojací lampičky odhaluje svalnatou hruď a ruce, zřejmě vytrénované boxem. Neznámý sundavá Scullyové rozepínací svetřík z ramen, vyhrnuje ji tričko a hladí ji po plochém břiše. Lehají si na postel a světlo ze stropního lustru konečně odhaluje identitu neznámého muže. Walter Skinner. <

*****

        Mulder se prudce posadil na sedačce, kde usnul. Zase noční můra. Tentokrát, ale jiná.

Walter Skinner seděl u sebe v bytě, když někdo zazvonil. Věděl, že je to Scullyová, volala mu před několika minutami, že mu potřebuje říct něco důležitého.

"Máš klíče?" zavolal na ní.

Mulder si připadal jako v Skinnerově těle. Bál se, že kdyby vstal, celý by se rozsypal v prach. Už v telefonu zněl její hlas velice naléhavě, ale když ji viděl na prahu jeho bytu v slzách, ani nechtěl pomyslet na to co mu chtěla sdělit. On k ní přišel a obejmul jí. Scullyová chvíli vzlykala do jeho hrudi a o pár minut později zamumlala slova, která navždy změnila jejich životy.

"Musíme se rozejít."

Skinner nic neřekl, jen ji ještě pevněji sevřel v objetí.

        Mulder stále ještě v sedě vydýchával útržky živých snů, které se mu zdály posledních pár nocí. Pohlédl na konferenční stolek, kde stále ležela kopička dopisů. Byly od Skinnera pro Scullyovou. Všechny si je pečlivě pročítal každý den a chronologicky je seřadil podle data. Jeden z nich poznával, když ho našel jednoho rána zastrčený pod dveřmi kanceláře. Celý den ji škádlil a opakovaně se patl, kdo jí napsal onen tajemný dopis. Ona se při každém jeho pokusu jen usmála a políbila ho. V pět odpoledne skončili oba v práci a jeli společně do bytu Scullyové, kde ona uvařila večeři a na večer připravila popcorn a usli společně na gauči u filmu. O měsíc později mu ji unesli. Jeho Scullyovou. Jak mu chyběla. Její dotyky, polibky. Ale teď ne. Teď ji z celého srdce nenáviděl.