Ahoj sousede! [DOKONČENO]

Kapitola 10. - Ty?

Najednou jsem uslyšela tupou ránu. Nevěděla jsem, co se děje, tak jsem se ani nehnula. Teď jsem měla smíšené pocity. Smutek, vztek, zvědavost, ale i naději, že budu ještě žít. Už deset minut tu ležím a čekám, co se stane. Už si myslím, že ten, kdo tu možná byl, mě tu nechá, jenže jsem začala vidět světlo a hned na to obrys postavy, která oddělávala poklop od rakve. Jen, co jsem ji spatřila, se mi zatajil dech. Skoro vůbec jsem nemohla dýchat. Moje kámoška Linda byla nedávno v nemocnici. Měla autonehodu a já myslela, že to nepřežila. "Lindo?" "Leni! Jsem tak ráda, že tě vidím! Ale, co to mělo znamenat? Proč tě ten krypl chtěl pohřbít?" natáhla mi ruku a já ji přijala. "No...víš, jak jsem zvědavá?" "No?" "Tak tady ten je můj soused a měl nějaké tajemství...no a já ho chtěla zjistit, jenomže ho to asi moc naštvalo...." "Aha...hm...víš, co? Půjdeme spolu zjistit to tajemství, ju?" "Jo!" A tak jsme šli ho zjistit, když byl soused v bezvědomí. Hned, co jsme vešli do sklepa, už otevřeného, tak jsem pochopila, proč měl to tajemství. Chudák.... Koukla jsem se na Lindu a viděla jí jak kouká s otevřenou pusou. "Leni, to musíme říci policii!" řekla najednou a to mě dostalo. Ne! Nesmí se to dostat ven! Všimla jsem si nože ležícího na zemi. Vzala jsem ho do ruk a šla za Lindu. "Ne, ne. To nikomu nikdy neřekneš!" Pošeptala jsem ji do ucha a držela ji nůž u krku. "L-l-len-ni? C-co t-to děl-láš?" "Víš, až teď jsem zjistila, proč to všechno dělal....jenže jsem si uvědomila, proč se to nemělo nikdy dostat ven. Soucítím s ním, ale vypadá to, že ty ne! Tak proto!" Neměla slov. Sama věděla, že neudrží tajemství. Věděla, že už je to její konec. Povolila a já měla dvojí pocit. Věděla jsem, že ztratím kamarádku, ale nechtěla jsem, aby se to dostalo ven. Neměla jsem na vybranou... "Promiň!" Podřízla jsem ji krk, aby to měla rychle za sebou. Hned na to, jak spadla na zem, jsem upustila nůž a posmutněle s hlavou skloněnou k zemi stála u její mrtvoly. Stála jsem tam asi pět či deset minut, než se rozletěly dveře a v nich stál soused. "Ty?"

-----------

Tak a máme tu poslední, ale opravdu poslední kapitolu tohoto příběhu :) ale nebojte za pár dní vyjde pokračování v další knížce jménem 'Haló? Sousede?' :)

Jinak děkuju za přečtení až do konce :)

Doufám, že se příběh líbil a budu ráda za každý vote, koment s nějakým nápadem na pokračování a hlavně sdílení :) :3

Díky všem a čauveeeeec :3

Vaše Ronča ♥