Je večer. Stojím před zrcadlem a koukám na sebe. Líbí se mi jak se odraz v zrcadle po mně opičí. Začnu si říkat jen tak pro sebe: „Neopič se po mně!." Jsu si lehnout. Ráno se probudím a jdu znovu k zrcadlu. Zadívám se do ně a za mnou stojí má mamka. Pozdravím mamku a otočím se. Ta postava na mně skočí. Potom, už o mně nikdo nevěděl. Jen jsem párkrát zahlédla tu osobu co mě zabila-byl to duch
