Moje Creepypasty

MAYSKÁ KLETBA

Ok, ok, ok, ok...než si to budete číst, rád bych vás upozornil, že tento text není nijak výrazně upravován pro čtení a je to defakto jen a pouze scénář k videu (které si raději zkoukněte, než abyste to tady četli :) ).

Btw: je to má první creepypasta, tak snad to není moc zlé. (za opravu děkuji Prézovi)

ZDE JE CELÁ CREEPYPASTA PŘEČTENA MNOU A CATOU (STAYSTEAK)

Nechápu, proč jsem musel jezdit do týhle Mexický džungle zrovna teď v létě. Pche, všude samí turisti a neskutečný vedro. No ale neměl bych si stěžovat. Bejt pytlákem přeci jen není až tak špatná práce. Za ty dva týdny, co tady budu, ulovím pár zvířat, co mám na seznamu, a odvezu je šéfovi. Pak schrábnu prachy a zase delší dobu nebudu muset nic dělat. Jak prosté.

Už se pomalu blížím k cíli. Jedu na flek, co by měl podle všeho stát za to. Dá se tady v klidu stanovat; je tu místo, kam se žádná zvířata nedostanou. No, a prý se jen o kousek dál pohybuje pár Jaguárů, takže doufám že se mi poštěstí alespoň jednoho chytit. V ideálním případě se tu nezdržím dýl než dva dny.

Tak a jsem na místě. Někde tady si postavím stan. A půjdu rovnou na lov.

Š: Buďte zdráv

P:(Hlas v mé hlavě:)))) ) Cože? Co je zač? Myslel jsem si, že tu nikdo nebude. Nějakej potrhlej pseudošaman, nebo co? To mi tak scházelo.

P: Dobrý den, emmm, promiňte, nemám teď moc čas, takže...

Š: Co vás sem přivádí? Do naší džungle?

P: No, ehh...víte, já mám strašně rád přírodu. Jo, přírodu a celkově strašně rád cestuji a poznávám nové věci. No, jsem zkrátka dobrodruh.

Š: Ach, tak. Jsem rád, že sem občas zavítají lidé, jako jste vy. A proto také pevně věřím, že k tomuto místu budete mít respekt.

P: No, to samozřejmě.

Š: Má slova nejsou planá. Tohle místo je totiž posvátné. Zřejmě vám neuniklo, že jen nedaleko stojí mayské pyramidy.

P: No, to samosebou. Ty jsou skvělý.

Š: Víte, staří Máyové se v těchto džunglích pohybovali. Nejedno proctví praví, že je tato džungle svatá. A dodnes se v ní prý drží tajemné síly mayských bohů.

P: Pche, promiňte, ale já na podobné věci nevěřím.

Š: No, jak myslíte. Nicméně dávejte pozor, abyste nějakým způsobem neublížil jedinému zvířeti či rostlině. Zejména jaguárům. Ti byli pro máyskou kulturu společníkem v duchovním světě. Bylo tu již mnoho pochybovačů. Mnoho... Avšak každý z nich se jednou dozvěděl pravdu. Některé ale potkal osud horší než smrt... Jejich duše už nikdy nenajdou klid. Z jaguářích spárů se už nikdo nikdy nedostane.

P: Dobře, dobře, dobře... Necháte mě už prosím na pokoji? Nemám času na zbyt. A vážně nepotřebuju poslouchat váš výklad Mayské mytologie.

Š: Dobrá, pak vám tedy již jen popřeji hodně štěstí.

P: Děkuji!

P: Potrhlej neošaman. Člověk by čekal, že tu potká nějaký pěkný mexičanky. A místo toho, jen samí magoři, co fetujou Ayahuascu, nebo něco podobnýho. A vůbec! Dyť Aztékové nedaleko odtud před lety jaguáry stahovalo z kůže, kterou pak nosili jejich válečníci.

Tak co ho sakra žere? Eeeh, ještě o tom začnu polemizovat, ach jo... Měl bych se teď spíš soustředit na lov. Chodím tady po džungli a povídám si sám se sebou.

P: Je tady! Slyšel jsem ho!

P: A mám tě.

(výstřel + vyplašení ptáci)

Hah, nemělo to dlouhého trvání. Mám to ale dneska štěstí! Jedna rána a byl dole.

S velkou radostí a dobrým pocitem z úlovku se zvedám a chci jít směrem k tělu zastřelného Jaguára. Něco je ale špatně. Popadla mě z ničeho nic závrať a já upadl na zem. Jakoby celá džungle začala protáčet, měnit barvy a vůbec... Zdálo se mi, že pomalu padám do bezvědomí.

Vše doprovázely zrakové i sluchové halucinace. Z temnoty na mě zíraly jaguáří oči. Svítily a jako by jich přibývalo stále víc a víc. Do toho všeho jsem slyšel nějaké výkřiky. Znělo to jako nějaký starý mayský rituál. Působilo to děsivě, ale zároveň omamně. A já pomalu ztrácel vědomí.

(sounds: haluuuuuz)

(Tady prostě musí bejt strašně trippy Catův hlas, který stále opakuje frázi: „Jaguár, posvátné zvíře." - stačí když tu frázi jen přečteš, já z toho něco vyčaruju :D )

Probudil jsem se na pokraji džungle. Ležel jsem na zemi a cítil se stále omámený. Neměl jsem ani příliš sil vstát. I tak jsem se pomalu začal rozkoukávat a poznal, že se nacházím na místě, odkud jsem vlastně přišel. Támhle stálo moje auto a nedaleko něj dokonce i ten potrhlý šaman.

Něco mě ale zarazilo... Z toho auta někdo vylezl. Vsadil bych se, že je opravdu moje. Aaah, to ten šaman. Určitě mě nějak zdrogoval a teď se mi společně s jeho kumpány snaží ukrást auto! Ty parchanti...

Ten chlápek co mi lezl do auta jde směrem sem, směrem k džungli. Jsem sice stále omámený, ale poukouším se pomalu vstát. Musím si to s nimi vyřídit.

Při těch všech pokusech postavit se na vlastní nohy mi ale něco nesedí. Necítím se být ve své kůži. A to doslova. Po chvilce mi to dojde. Nemůžu tomu uvěřit, jsem doslova v šoku... Proměnil jsem se v jaguára.

No a mezitím se ten...ten muž stále přibližuje.

Čím víc je mi blíž, tím víc se mi zatajuje dech. Ten muž vypadá přesně jako já! Jako já, ve stejné situaci těsně před tím, než jsem zastřelil toho jaguára...