Tera Pyro Killer

1.

Seděla jsem u sebe v pokoji a psala na Wattpad. Doma jsem byla sama ale i tak jsem měla pocit, že mě někdo sleduje. Rozhlédla jsem se po pokoji, ale někoho jsem neviděla. Řekla jsem si že se mi to jen zdá a psala dál..

Začalo se stmívat, ale rodina nepřijela. Zamkla jsem, všude zhasla a doběhla do postele kde jsem si ještě přes telefon psala s kamarádem..

Jdi spát
Jsme unaveni
Chceme spát
Spi

Najednou jsem v hlavě uslyšela podivné hlasy co mě pobouzeli abych to vipla a šla spát. Čím víc hlasy sílili, tím víc mě bolela hlava..
Bylo to divné a celkem jsem se toho bála, ale myslela jsem, že se mi to jen zdá z nedostatku spánku. Tak jsem usla...

(...)

Ráno jsem se probudila s bolestmi zad. Byla sobota, takže jsem do školy nešla. A byla jsem sama. Zase. Vstala jsem a došla do koupelny, kde jsem se na ty záda podívala ve velkém zrcadle. Byly tam stopy po krvi! Jako by mi v noci někdo ty záda probodl, ale po probodnutí tam nebyla ani stopa.. V tu chvíli jsem jsem si vzpomněla na ty včerejší hlasy. Přišlo mi to vtipné, ale divné...

(...)

Sedím u stolu a dojídám oběd. Jen tak z ničeho nic se zase začnou ozývat ty hlasy..

Dělej zapal to tu
Ty to chceš!
Podpal to
Oheň

,,Ne! To neudělám!'' Zařvala jsem a chytla se za hlavu. Hlasy zvyšovaly a s nimi i bolest hlavy, spadla jsem a bolest se stupňovala..

,,Dobře, dost! Udělám to!'' Zařvala jsem a bolest i hlasy zmizely. Postavila jsem se a došla jsem do sestřinýho pokoje. Vzala jsem si dva zapalovače a odešla do kuchyně, kde jsem vyndala vodku (jediná věc co tu máme a já vím že Hoří).

Vodku jsem začala vylévat. Lila jsem ji všude: na zem, na linku, na schody...

Když vodka došla vzala jsem zapalovač a zapálila jí.. Rychle jsem utekla aby jsem náhodou neshořela taky. Po chvíli jsem uslyšela policejní sirénu, rychle jsem po poli utekla někam do neznáma...

(...)

Byla noc.. Po poli jsem dorazila do, pro mě neznámého lesa.

V dálce jsem spatřila přibližující se světla od auta. Rychle jsem i přes můj strach vběhla do lesa, co nejdál od kraje...

(...)

Už asi dvě hodiny tu procházím lesem, jsem dost vyhládlá a nemám co jíst.. Už jsem myslela že budu spát na zemi, ale našla jsem starou chatku. Sice vypadala že se za chvíli rozpadne, ale i tak.. lepší než spát na zemi. Už jsem do ní chtěla vejít ale ty podivné hlasy mě zastavili.

Nechoď tam
Zapomeň na to
Odejdi od toho domu

Ty hlasy.. Radši jsem je poslechla, ale kde se vyspím? Na zemi rozhodně ne, nechci ryskovat že mě tam něco sežere.. A co strom? Vylezla jsem na strom kde jsem se usadila na větev hned vedle toho domu Chci vědět proč tam nechodit..

Na té větvi jsem čekala asi hodinu, ale nic. Tak jsem s modlitbami ať z té větve ve spánku nespadnu usla..

(...)