841 Seconds

PROLOG

Mám to štěstí, že vím úplně přesně, jak se to tenkrát stalo. No vážně. A tak mi dovolte v té největší rychlosti a stručnosti vám převyprávět vznik téhle povedené skupinky.

,,Čau kotě."

Ella zavřela sříňku, za jejími dvířky se schovával tmavovlasý a pohledný kluk. Byl to Calum Hood. Sotva na tuhle školu nastoupil, a už byl známý jako největší děvkař.

,,Ahoj," zrudla a knížky přitiskla víc na svou hruď, jako kdyby mu snad šlo právě o ně.

,,Říkal jsem si, jestli bys večer nezašla do kina, hm?" provokativně zahýbal obočím, frajerský úsměv stále na tváři.

V tu chvíli se Elle omotala něčí ruka kolem ramen a za ní se objevil vysoký kluk ve fotbalové bundě.

,,Co tu zkoušíš, debile?" zeptal se naštvaně Hooda.

,,Zvu jí na rande, ne?" odpověděl s úšklebkem.

,,Tak to těžko, ta je moje."

,,Ty s ním chodíš?" podivil se Calum.

Ella jen protočila očima a vyvlíkla se z jeho sevření.

,,Ne nechodím," naštvaně odkráčela pryč.

,,Nechodí," potvrdil Charlie, ,,ale brzy bude. A ty na ni ani nesáhneš."

,,To teda sáhnu," ušklíbl se Calum.

Prásk. Charlieho pěst přistála přímo na jeho oku, Calum zakolísal a tím pádem vrazil do kluka za sebou, kterému vyrazil sendvič z ruky.

,,Tak co děláš? Jsi normální?" zamračil se Luke.

Pak si ale všiml Charlieho a došlo mu, co se stalo. Během chvíle už se hádali všichni tři. Hlouček kolem nich je povzbuzoval a potěšeně vyjekl při každé ráně, která nepadla vedle.

,,Co se to tu děje?" ostrý hlas profesora utišil celou chodbu.

Ty dva nikdo neznal, ale Charlieho se zastal každého, nemluvě o tom, že byli dva na jednoho. A tak se stalo, že se ocitli před ředitelnou.

Tou dobou

Michael, který si zrovna myl ruce, mhouřil oči do zrcadla a pozoroval své vlasy. V tu chvíli se dveře od umývárny rozletěly, stál v nich Irwin s cigaretou v ruce.

„Jo můžu, můžu tě jen tak ošukat a odkopnout. Protože víš co? Jsi děvka! Děvka!" křičel někam přes své rameno a s protočením očí se opřel o zavřené dveře kabinky.

Cigareta začala po chvíli smrdět po celé umývárně a Ashtonovi to evidentně nevadilo. Bylo mu osmnáct, ale propadl, takže byl ve stejném ročníku jako Michael.

„Nazdar Irwine," Michael ho zahlédl v zrcadle, zatímco si cuchal své vlasy.

„No nazdar," odpověděl a znovu si popotáhl z cigarety.

Ve dveřích se objevil profesor, Irwin cigaretu hodil na zem, ale bylo pozdě.

„Dostal jsem anonymní udání, že tu kouříte."

„Anonymní," zasmál se Ash.

Michael při jeho slovech jen vyvalil oči a překvapeně se otočil.

„Kouříme?"

,,To neskryjete, pane Clifforde, moc dobře vím, jak to je."

A tak se stalo, že se ocitli před ředitelnou.

Nikdo na ně neměl náladu, všichni čtyři zůstali celý týden po škole a uklízeli tělocvičnu. Tedy minimálně to dostali za úkol, skutečnost však byla opakem.

O 2 týdny později

„Páni, vidíš je? Támhleti kluci, prý zůstali celou noc ve škole, nikdo neví, co tu dělali."

„Hele, koukej na ně. Prý ukradli písemky z kabinetu Cooka a celá třída dostala jedničku."

„Vidíš ty čtyři kluky? Tak ti..."

„Ti jsou slavní možná teď," ušklíbl se Charlie, který vešel na chodbu, kde právě procházeli.

Všichni si na ně ukazovali a špitali si o nich různé věci, teď se však naši hrdinové zastavili a dívali se Charliemu do tváře.

„Nebudete známí víc, než pár sekund," zasyčel na ně, „teď jsou z vás všechny hotové, ale to brzy skončí."

A tak jim už rok neřekne nikdo jinak, než Seconds. Jak skončil Charlie nevím, ani si nepamatuji jeho příjmení. Tohle ale není jeho příběh, vlastně není ani tak zcela můj. Je to příběh někoho jiného. Příběh, který jeden člověk vyprávět nezvládne...