Šestnáctileté Mary se už rok pohřešuje přítel o kterém si už všichni myslí, že je mrtvý a ona nemá náladu na nic jiného, než ležet pod dekou a spát. Jednou jí však vytáhne ven sluníčko a ona na rozkvetlé louce zahlédne něco, co jí přece jenom dodá n...
اوووه! هذه الصورة لا تتبع إرشادات المحتوى الخاصة بنا. لمتابعة النشر، يرجى إزالتها أو تحميل صورة أخرى.
Když jsem se ve svojí posteli probudila a koukla na hodiny, bylo 18:37. Pomalu se začalo stmívat, ale taťka ještě doma nebyl. Což je zvláštní. Co jsem vůbec celej den dělala? Na nic jsem si nevzpomínala, ale přišlo mi divný, že mám na sobě tričko, mikinu a kalhoty. Dokonce jsem na sobě měla i boty. Cože? Proč bych si brala boty? Byla jsem snad někde venku? Všechno mi přišlo nějak pomotaný. Vstala jsem z postele a šla jsem dolů do kuchyně, podívat se, jestli mi taťka třeba nevolal a nebo nenechal vzkaz. Nevolal mi. Ale na lednici visel malý papírek. Sundala jsem z lednice magnet a ten papírek si vzala. Bylo na něm napsáno tučným písmem: Dneska na mě nečekej. Přijedu pozdě v noci. Stavil jsem se tu na chvilku odpoledne, ale ty jsi nebyla doma. Co se stalo, že jsi šla ven? :) Pac a pusu táta :-* Cože? Já byla venku? Snažím si vzpomenout co se dneska vůbec stalo. Kdybych tu teď nestála obutá a oblečená a táta by mi tu nenechal tenhle vzkaz, myslela bych si, že jsem prostě celou tu dobu jenom spala.
Zdál se mi divnej sen. Odehrával se na louce podobnej tej naší. Počkat! Byla úplně stejná jako ta, na kterou jsme já a Jim ještě před rokem chodili. Já seděla na stromě.. pak jsem uviděla nějakýho člověka v černej mikině. Pak jsem se záhadným způsobem dostala ne zem a někdo na mě mluvil.. Myslím si, že mi někdo říkal, že jsem mu chyběla. Ale kdo to byl? Připadám si, jako by mi někdo vymyl mozek. Jeho obličej si vůbec nepamatuju, ale mám pocit, že to byl muž.
Ještě jednou se kouknu na moje bílé conversky. Vlastně nejsou moc bílé. Jsou zabahněné a nějak zalepené. Myslím si, že je to smůla ze stromu. Moje oči se odlepí od bot a přejdou k šedým kalhotům. Na koleni je díra. Ta tam dřív nebyla. Sáhnu na ní a zařvu bolestí. Dlaň mám celou od krve. Taky aby ne, když mám koleno tak zakrvácené. Na tričku je přilepená tráva.
Pane bože, co když to nebyl sen a já na tej louce doopravdy byla?!
Jsem z toho celá vyplašená. Není přece možné, abych si tohle nepamatovala. I kdyby tohle byl jen sen (i-když o tom po tomhle dost pochybuju), na tu louku se zítra vydám. Chci zjistit, kdo byla ta osoba co na mě mluvila. Komu jsem tolik chyběla? Je naděje, že ten člověk byl Jim?...
