Na prodej

$1$

Klečím polonahý v cele. Mrznu, ale díky tomu, že mám ruce za zády pevně svázány se nemůžu nijak zahřát.

Co tu dělám? Čekám až pro mě přijdou a prodají mě na trhu jako děvku.

Po čtyřech hodinách jsem se opravdu 'konečně' dočkal. Přišli pro mně a hrubě mě postavili. Překvapilo mě, že ne za vlasy, ale to asi jen kvůli tomu, abych vypadal co nejlépe.

Prohlédli mě, jestli nejsem někde špinavý nebo tak, ale díky tomu, že mi včera dovolili se umýt, byl jsem čistý.

Se sklopenou hlavou jsem kráčel chodbou a krčil se, protože má odhalená hruď mrzla.

Jak jsem se sem dostal? Jednoduše. Když mi umřela máma, můj nevlastní otec mě prodal, protože mě stejně neměl rád.

Dodnes ho nenávidím a pořád si přeju, aby se mu to vrátilo. Nikdy mě neměl rád, ale tohle jsem opravdu nečekal.

Došel jsem do menší místnosti, ve které jsem uviděl další kluky, kteří byli asi tak ve stejném věku jako já.

Mě bylo 17 a oni mohli být maximálně o rok starší. Postupně je vedli po jednom někam za dveře, až jsem pak zbyl jen já.

Byl jsem zvědavý, co se tam bude skrývat. Když se konečně dveře otevřely, stuhl jsem.

Do kruhu na stoličkách tu seděli shromáždění muži se znuděnými výrazy a někteří měli po boku kluka, který šel přede mnou.

Jakmile jsem vešel, jejich šepotání utichlo a místo toho si mě začali prohlížet. Polkl jsem a začal se třást.

Projížděl jsem všechny pohledem, až sem se zastavil na jednom klukovi, možná tak o tři roky staršího.

Ze všech měl nejvíc znuděný výraz, se kterým mě propichoval skrz na skrz.  Ten kluk mě něčím přitahoval.

Měl krásné, delší černé vlasy a oči rozdílné barvy. Jedno rudé a druhé do růžova. V koutku duše jsem doufal, že si mě koupí.

"A tohle je poslední kousek. Vždy se říká to nejlepší nakonec a on za to rozhodně stojí. Jeho jméno je Alex a jak vidíte,je mu něco kolem sedmnácti. Vyvolávací cena je 100.000$."

Sálem se začaly ozývat nabídky a když vyhlásili konečné číslo, zatajil se mi dech."2.000.000$ poprvé,podruhé a..." "3.000.000$!"

Křikl někdo a já se na něj otočil. To,jak jsem zareagoval, by se dalo srovnávat se zkaměním. Cedulku s číslem 17 držel záhadný kluk, jehož znuděný výraz nahradil menší úšklebek.