Vyvolená: Hra pokračuje✅

Desátá kapitola

„Pohyb, pohyb!" Zakřičel jiný hlas. Pak bylo slyšet, jak spousta lidí vběhla do lesa a v dálce pak bylo slyšet auto.

„Jsou pryč?" Odvážila jsem se promluvit.

„Řekl bych, že jo," souhlasil Matt.

„Ta mlha pořád nemizí," řekla jsem naprosto zbytečně. Mysli Jess, vždyť on to taky vidí.

„To není mlha lásko," odporoval. Protočila jsem očima, to je snad úplně jedno, co to je ne?

„Pojď," pustil můj pas a nahmatal mou ruku, kterou pevně chytil.

„Matte, rozbiju si tlamu," protestovala jsem a stále stála.

„Ale nerozbiješ," zatáhl mě za ruku a já váhavě šla za ním. Dělala jsem malé kroky, našlapovala váhavě a pořád měla v sobě pocit, že to do něčeho nabourám. Zničehonic se mi někdo dotkl zad. Leknutím jsem zalapala po dechu a zakřičela. Matt mě prudce strhl a jako další jsem uslyšela, jak někdo zaskučel.

„Au!" Tak to byl Michael.

„Michaele? Ježíši ty jsi debil," zaskučel zoufale Matt.

„Asi jsi mi zlomil nos!" Skučel Michael.

„Tys ho praštil?" Zeptala jsem se překvapeně a natočila hlavou směrem, kde jsem tušila, že je Matt. Je hrozně divný vidět stále jenom bílo. Rozčiluje mě to.

„Jo, praštil, ale může si za to sám. Byl to automatický instinkt tě chránit. Šahat na někoho, když nikdo nic nevidí? Pěkně blbej nápad," bránil se Matt.

„Hledal jsem Jess!" Oponoval Michael.

„Jo a tím jsi mi způsobil infarkt a Matt tě kvůli tomu praštil. Skvělá práce," odsekla jsem. Proboha, já už fakt potřebuji vidět, nebo mi z toho hrábne.

„Kdy ta zkuněná mlha zmizí?!" Zeptala jsem se vztekle.

„Zkuněná? Jess o tom tvém nadávání si budeme muset vážně promluvit," uchechtl se Matt. Sice jsem mu neviděla do obličeje, ale bylo mi jasné, že protočil očima.

„Ha ha ha," prohlásila jsem ironicky a hodila po jeho obrysu vzteklým pohledem. Počkat. Mattův obrys?

Začíná to mizet, chvála bohu. Ještě chvíli a hráblo by mi z toho. A být ještě větší magor, než jsem teď to už musí být fakt umění. Protože mrtvoly a divné šedé lidi, asi jenom tak někdo nevidí. Potřebuji čokoládu. Hodně čokolády.

„Lidi?" Ozval se hlas Cass starší.

„To jsi ty Cass?" Tak tohle byla Cass mladší.

„Jo!" Křikla Cass starší. Nemohla být moc daleko od nás.

„Matte, já už tě vidím!" Křikla jsem nadšeně, když jsem začínala rozeznávat jeho hnědé vlasy a oblečení. Z nějakého pro mě neznámého důvodu ho to rozesmálo. Mlha nebo plyn nebo co to vlastně je se najednou začala rozestupovat hrozně rychle, až jsem za chvíli viděla všechny už normálně. Na chvíli jsem do světla musela mžourat, aby si mé oči přivykly, ale poté jsem byla snad nejšťastnější člověk na světě jenom kvůli tomu, že vidím. No co, člověk se má radovat z maličkostí. Mattovi byla také v očích vidět úleva, když se rozhlížel a viděl, že všichni žijí.

„Čemu se směješ?" Usmívala jsem se široce. Všichni jsou zdraví, nikde, nikdo neumírá a to, co se teď stalo bylo sice divný, ale nikdo nepřišel k úhoně a to beru. Matt ke mně přešel blíž a přilepil své rty k těm mým. Nedokázala jsem se udržet a do polibku se usmála. Člověk si má užívat takovéto střípky štěstí. Kvůli nim stojí za to žít a trpět.

„Miluju, když ti září oči," zašeptal a dotýkal se přitom mých rtů. Při každém slově se mi otíral o rty a mě to přivádělo k šílenství. Prohloubila jsem polibek a Matt si mě přitiskl blíže k sobě. Zasmál se do polibku tím správným smíchem. Stejným smíchem, jako když jsme na sebe čmárali fixkami. Smíchem, kdy jde prostě slyšet, že je šťastný, nehledě na to, co se děje.

„Směj se takhle častěji," promluvila jsem tentokrát já, když jsme rozpojili naše rty, abychom se mohli nadechnout.

„Jak takhle?" Vtiskl mezi každé slovo jemný polibek.

„Šťastně," řekla jsem jenom, jelikož jsem nevěděla, jak to popsat, aby to neznělo hloupě.

„Matte!" Ozvala se Cass.

„Co je?" Odtáhl ode mě obličej a otráveně se na starší Cass podíval.

„Nathan je pryč."

No joooo no, střípků štěstí je opravdu potřeba si užívat, protože většinu času jsou to opravdu jenom střípky a potom se něco posere juheeey :DD (Juheeey? To neni slovo Kundrlíková, měla by ses jít vyspat a to jakože fakt).
Lidíí nechce si jít někdo psát? Měla bych něco dělat, jak už jsem zmiňovala tudíž hledám výmluvy proč nic nedělat a s někým si psát zní dobře :DD Tudíž jestli chcete napište mi prosím na fb ♥ (Eli Kundrlíková jméno mé)

Hohohooo myslím, že jsem se vám ještě nezmiňovala, že jsem začala vydávat novou storku Rosselu ♥ tak se můžete kouknout prosím, prosím ♥
Mějte se fanfárově a love you all♥

-Vaše Eli♥