Legion Of The Black - Dodatky

Knives And Pens

Původně jsem nechtěla, aby tohle byl přepis videoklipu, jako je tohle, měl to být příběh pouze inspirovaný videem. Rozhodně měl být delší, propracovanější a měla tam být i přímá řeč - a jedna postava navíc. Ani takhle to však není zas tak hrozné - aspoň myslím. Kdo ví, možná se tady ta verze taky objeví. Časem, samozřejmě. Tak čtěte, hvězdičkujte a hlavně komentujte, jestli chcete i druhou verzi nebo ne. MCK👀💬⭐

Odpoledne bylo jako každé jiné. David kráčel prakticky prázdnou školní chodbou, sledujíc špičky černých tenisek na světlé podlaze. On sám byl, jako každý den, kompletně v černé. Černé džíny, černé tričko s lebkami, černá taška přes rameno. Jen šátek kolem krku rozbíjel jeho monotónnost. Ano, byl na něm sice černý vzor, ale jinak zářil čistě bílou.
David došel až k řadě bledě zelených skříněk se zámky na číselný kód. Jedna z mnoha se odlišovala od ostatních. Jedna z vrchní řady. Ta Davidova. Byla celá polepená papíry s urážlivými nápisy. Kill yourself. FAG. EMO, go cut yourself. Makeup is for FAGS. Zažíval to každým dnem. Vzal za vrchní vzkaz a jediným trhnutím zbavil svou skříňku na po narostou většinu nápisů. Útržky přilepené izolepou na skříňce sice zůstaly, nebylo to však nic, co by se nedalo strhnout později.

Konečně sami, můžeme si sednout a bojovat
I já jsem ztratil všechnu víru v tomto rozmazaném světle

David odhodil papíry stranou na zem a otevřel skříňku. Se zamračením z ní vytáhl svůj zelený kroužkový sešit a s hlasitou ránou skříňku opět zabouchl. Cítil, jak se mu derou slzy do očí. Nechtěl, aby to kdokoli viděl. Sklopil hlavu a svůj zrak schoval za tmavě hnědé vlasy, delší, než měli všichni ostatní kluci jeho věku na škole.

Zůstaňme tady, můžeme změnit naší vážnou situaci
Útokem, navzdory tomu co je správné

Vyučování už měl za sebou. Další den plný pokřikování, urážení, šikany. David byl jedním z mála, kteří se nevěnovali nějaké mimoškolní aktivitě. Proto bylo fotbalové hřiště plné nejen jeho spolužáků, když jím odcházel.
Místo toho, aby zamířil domů, však Davida jeho kroky zanesly jiným směrem. Na jedno z mála míst, kde mohl být sám sebou. Na nádraží.

Jeden poslední boj, pro tento večer, Woah
S noži a pery tvoříme naši vážnou situaci

S úsměvem přejel rukou po posprejované zdi. Vždy ho svým způsobem fascinovala. U ní, však nezůstal, byl by moc na očích. Zašel proto až ke kolejišti, kde si sedl k jednomu z posprejovaných sloupů, opřel se o něj zády a se sluchátky v uších otevřel sešit, aby mohl se psaním pokračovat tam, kde skončil.

Utěš své srdce, konec je v dohledu
Svědomí tě prosí, abys dělal to co je správné

Obloha se začínala zatahovat, když David kráčel ulicí domů. Jako by se schylovalo k bouřce. Nebo aspoň dešti. Odvrátil pohled od nebe a zadíval se do textu v sešitě, v uších stále bílá sluchátka. Kdyby je neměl, nejspíš by zaregistroval, že bouře se opravdu blíží. Ne však z oblohy, nýbrž osobní. Stříbrné auto prudce zabrzdilo a ze dveří vystoupil Davidův starší bratr. Začal na něj křičet. David instinktivně schoval sešit za záda. To však jeho bratra mnohem spíš vyprovokovalo k tomu, aby se mu pokusil ho sebrat. Všechny výhody měl na své straně. Byl starší, vyšší, silnější. Davidův sešit dopadl na kapotu stříbrného auta.

Každý den je to stále stejný tupý nůž
Probodnout a ospravedlnit svou hrdost

Pro Davida byl ten sešit hodně důležitý. Jeho bratr mu však nedal na výběr. David se na něj  nejdřív vykřičel, ale pak se zahnutými zuby rezignoval a vydal se domů, zadržujíc v sobě své emoce. rychlým krokem přešel přes dvůr domu s číslem 21710 a zapadl do dveří.

Jeden poslední boj, pro tento večer, Woah
Nože a pera tvoří naši vážnou situaci, Woah
A já nemůžu pokračovat bez tvé lásky
Kterou jsi ztratila, nikdy si ji nedržela

Došel do svého pokoje, shodil tašku z ramene a třískl dveřmi. Cítil se hrozně. Sedl si na postel, hlavu v dlaních. Pořád nemohl uvěřit tomu, že mu jeho bratr sebral jednu z věcí, na níchž mu tolik záleželo. Křičel, nadával, bušil pěstmi do postele, ale nic mu nepomáhalo. A černé plakáty na bílých zdech Davidova pokoje také mlčely. Cítil mokré cestičky na svých tvářích.

Zkoušeli jsme to nejlepší, zhasněte světlo

Sice neměl svůj sešit, i tak ale věděl, co mu pomůže. Vzal papír, černý fix a začal psát. Čas od času si utřel nos, tolik ho bratrovo chování ranilo. Čárky a tečky se z něj však jen sypaly a on nechtěl jejich proud kvůli chození pro kapesník zastavit.

Zhasněte světlo

Už to ticho nemohl vydržet. Přešel ke stolu, kde kromě šedivé lebky ležel i jeho bílý notebook, a otevřel ho. Na YouTube na něj vyskočila zbrusu nová kapela. Black Veil Brides. Neodolal a Davidovým pokojem se rozlehla jejich první písnička.
Před garáží smykem zastavilo stříbrné auto. Davidův bratr vystoupil a konečně si našel chvilku času, aby se podíval, co je v onom zeleném sešitě, co si jeho bratr tolik bránil.
Vešel do domu, kroutíc hlavou nad zdánlivou nesmyslností textů uvnitř. Ani se nenamáhal zaklepat a drze otevřel dveře s nápisem Do Not Enter. Naskytl se mu pohled na Davida sedícího u stolu a do uší ho udeřilo kytarové sólo nějaké písničky hrající z bratrova počítače. David od něj odvrátil hlavu a jeho bratr se mezitím rozhlédl po jeho pokoji. Bílé stěny byly polepené různými plakáty a kresbami, postel dřevěná, vedle ní černá klec s potkanem a na ní několik dalších, tentokrát světlejších, lebek. Zavrtěl nad tím hlavou a hodil Davidovi zpátky jeho zelený kroužkový sešit. David se za odcházejícím bratrem díval s neutrálním výrazem, jeho oči však dávaly najevo překvapení nad bratrovým chováním.

Jeden poslední boj, pro tento večer, Woah
Nože a pera tvoří naši situaci, Woah
A já nemůžu pokračovat bez tvé lásky

David okamžitě otevřel svůj sešit a dal se do psaní. Zadíval se na svou stěnu a protočil propiskou mezi prsty, než její hrot opět přiložil k papíru. Aniž by nad tím přemýšlel, z jeho pera vycházel text další písničky. Tentokrát však ne jeho vlastní, nýbrž té  jež ještě před chvílí poslouchal. Poprvé v životě.

Zkoušeli jsme to nejlepší, zhasněte světlo
Zhasněte světlo

I tak toho však na něj bylo moc. Nedokázal snést pomyšlení na to, jak se k němu choval jeho vlastní bratr.
Z domu vyšel bez povšimnutí. Za chvíli už jeho tenisky kráčely parkem Davidovi tolik známým směrem k nádraží.