Tma a chlad co se ve mě skrývá
čas už vůbec neubíhá..
Srdce roztříštěné na tisíce kousků
ukládám do krabice od ubrousků.
Kde světlo bylo, tma nyní je
kdo zachrání a osvobodí mě?
Řetězy z chladu a oceli
nejen mé srdce spoutali.
Ostré trny kolem hrudi
blížím se ke své smrti
tma balí mě do náruče
snad duši už mi vytluče.
Křídla padlých andělů kolem jsou
kolem a kolem objímají duši mou.
Kdo řekne a kdo prozradí
za jakým účelem mě týrají?
