Kostýmy

19 1 0
                                        

Dnes večer se pořádá karneval pro dospělé. Půjdu tam i já, už je mi 19 let. Hned jak jsem si na to vzpomněla, běžela jsem do svého pokoje a oblékla jsem si svůj kostým kočičí ženy a začala jsem se obdivovat v zrcadle. Večer jsem celá nadšená vyrazila na karneval. Bylo to super, až do půlnoci. Začalo se něco dít. Po chvilce jsem si to uvědomila. Ty kostýmy! Můj kostým mi začal přirůstat k tělu a stal se mou kůží. Stejně jako ostatní jsem se i já stala tím, jaký jsem na sobě měla kostým. Začala jsem panikařit. Nemohla jsem tomu uvěřit, že už nejsem Rita, ale kočičí žena. Někdo mě uhodil do hlavy a já padala. Chtěla jsem se přidržet o stůl, abych nespadla a přitom jsem na sebe strhla nůž. Pořezala jsem se na ruce a spadla na zem. Byla jsem v bezvědomí. Po nějaké době jsem se probrala. Nevěděla jsem, kde to jsem. Byla jsem v nemocničním pokoji. Prý jsem spadla ze své dvoupatrové postele a hlavou se praštila o roh nočního stolku. Měla jsem na sobě svůj kostým. Když jsem doktorovi vyprávěla tento příběh, řekl mi, že se mi to jen zdálo. Této věci nikdy neuvěřím. Když to vše byl jen sen, tak jak je možné, že mám na ruce řeznou ránu a v rukávu svého kostýmu jsem objevila nůž. Stejný nůž jako na karnevalu. Takový, jaký jsme doma nikdy neměli. Sen, nebo realita- posuďte sami....

----------------------------------------------------

Tento příběh jsem psala jako menší- ano, je už opravdu hodně starý. Sama uznávám, že opravdu nepatří k těm nejlepším. Beru to jako takovou menší ukázku mé starší tvorby. Doufám, že některé čtenáře aspoň trochu potěší...

Loučí se kiyomi

InsaneStories to obsess over. Discover now