Počátek...

13 0 0
                                    

Vše začínalo , když jsem měl tři roky můj otec byl obyčejný zedník a matka servírka. Rodiče se snažili , abych nedopadl jako oni , chtěli pro mě lepší budoucnost . Otec mě přesně na mé narozeniny vzal do nové hokejové arény a na nohy mi dal jakousi zvláštní věc prý to byli brusle zkusil jsem se na tom postavit, otec mě přidržoval a jen co chtěl ,abych to zkusil sám pustil mě a já letěl na hubu na zem . Normálně by někdo začal brečet ale já se postavil a snažil se ať jsem lepší než předtím s postupem času se tomu tak stalo v pěti letech jsem bruslil jako profil . Můj otec a matka ze mě měli čím dál tím větší radost než kdy dřív dokonce si myslím že na mě byli i hrdí . V sedmi mě rodiče odvedli poprvé do první třídy že začátku jsem si říkal jeee škola jupii ale později mě to přešlo na fuj zase škola . Každý rok chodím bruslit na jezírko poblíž domu , otec původně chtěl aby mě trénoval nekdo kdo by mě to všechno naučit a udělal že mě špičkového hokejistů , ale když se zjistilo že otec má rakovinu nebylo moc peněz otec musel přestat pracovat a chodit na chemoterapie , které samozřejmě nebyli zadarmo . Takže jsem odhodil brusle a chodil na ně jen v zimě na rybník a snažil jsem se udělat pro otce vše pomáhal jsem matce doma s pracemi , chodil na brigadu a do školy sám vlastně nevím jak jsem se dostal na gymnázium. Otec na tom byl hůř a hůř nešlo ho zachránit bohužel jeden osudný zimný vánoční  den podlehl zlé nemoci a odešel z tohoto světa . Matka z toho byla špatná a jenom brečela . Mezitím co já jsem polapil brusle hokejku,puk a letěl jsem s brekem k rybníku ani jsem nezkoušel zda se semnou propadne nebo ne . Dal jsem si brusle na nohy skočil na rybník vzal hokejku ,udělal si bránu , nachystal půl a střílel . Přišel ke mě jeden kluk ,který tým byl se svou partou a také bruslili " Hej ty jsi kdo a co tu chceš ?" Podíval se na mě takovým divnym pohledem . Když jsem se na mě podíval tak mi v hlavě znělo jen to ,že ti kluci určitě nejsou odtud byli oblečeni v drahém oblečení , bruslích s těmi nejkvalitnějšími hokejkami . " Co ti po tom , ten rybník je veřejný Kamo " otočil jsem se na něj zadkem a jel jsem zpět ke své brance . " Tak to ne " řekl pan nafrněný směrem ke mě a začal do mě strkat hokejkou . " Buď tě lásky a odpal " strčil jsem do něj malém z toho byla rvačka ale ostatní kluci to zatrhly a dali nás od sebe " klid hoši " řekli všichni stejně " vše lze vyřešit na ledě můžete si zahrát jeden na jednoho a máte to " oba jsme kyvli.  Určili jsme si strany a hráli jeden proti jednomu ostatní kluci dělali rozhodčí rozvodněný byli víc v pohodě než ten magor . Že začátku jsem ho nechal vyhrávat logicky jsem dělal že ani nevím co to hokej je , ale když se začal vysmívat dostal tolik gólů , že ani nestíhal kde ten puk zrovna letěl . A ostatní dostávali záchvaty smíchu " Kamo je tu někdo lepší jak ty pozor na to " a začali se smát . " Lepší než já ani hovno " a snažil se dal vzít mi puk a dát gól , jenže to se mu moc nepovedlo spíš góly dostal . " Hele není normální , abys byl tak dobrý " vyjekl jeden kluk z bandy . " No tak není no " sebral jsem si své věci a pádil domu . Ten jeden jakoby normální mě stejně doběhl a začal na mě něco kvákat  " hele přijď zítra do arény " vyšlo z něj . " Nemůžu " odsekl jsem . " Proč ne ?" Otázal se . " Mám školu , nemůžu zanedbávat " řekl jsem s nezájmem . " Tak v sobotu v deset ráno v aréně " řekl s laskavým úsměvem . Podíval jsem se na něj " uvidím " to je vše co že mě vyšlo . Přišel jsem domů a matka dělala jako by nic snažila se hodně zapomenout na otce , ale i přesto to nešlo a ukápla ji slza nemohl jsem ji v tom nechat přišel a objal jsem ji spíš přímo tiskl k sobě a ona mě . " Maminko neboj vše zvládneme budu se snažit ti pomáhat se vším " usmál jsem se na ni se slzami v očích . " Zlato máš 17 musíš si také někdy užívat života a ne vytahovat starou babu ze smutku " konečně se od rána usmála .  Dali jsme si večeři a šli spát dnes jsem spal s matkou nemohl jsem ji nechat samotnou celou noc mě držela za ruku .
Druhý den ráno jsem vstanul ve čtvrt na osm a měl jsem asi pět minut abych se oblikl a stihl autobus . Celkem jsem makl a na chvili měl pocit torpéda . Přiběhl jsem do autobusu a pozdravil řidiče , sedl si vedle nějaké holky , protože už nebylo jiné volné místo.  Chvíli jsme na sebe koukali ale pak jsme se spíš zasmala že na sebe čumíme jak Paka . " Ahoj já jsem Laila " odpověděla bruneta s úsměvem . " Já jsem Samuel " ... Odpověděl jsem . Mezitím jsem ,už musel vystoupit a letět do školy takže jsem se jí nestihl ani zeptat kde chodí . Jen tak tak jsem vběhl na zvonění do třídy a učitel okamžitě zbystřil " Ach ten Larson ,,zase pozdní příchod mladý muži toto ...." Skočil jsem mu do řeči " Na prestižním gymnáziu nestrpime , já vím já vím pane učitel " sedl jsem si do své lavice mezitím co učitel s otevřenou pusou stal na místě a koukal .
Po škole jsem zamířil rovnou domů a když nikdo nebyl domů vzal jsem si brusle a pádil k rybníku strávil jsem tam půl dne . Hned jak jsem se dostal domů na prvním místě bylo učení a hned potom jsem šel dělat mamce večeři dopadlo to celkem dobře pár palačinek k jídlu ostatní v koši . Jen co přišla dala si jídlo a šla rovnou spát a já se k ní přidal . Za poslední týden toho bylo celkem dost prvně mi zemře otec na debilni rakovinu a pak mě otravuji nějací blbci ale mělo to i výhodu ta brunetka v autobuse byla celkem hezká a při tomto uvažování jsem zamířil rovnou do říše snů ...

Ledový sen Where stories live. Discover now