Philter||Larry

First Chapter

Jednou Londýnskou ulicí projížděla dlouhá, černá limuzína, v níž seděli tři muži. Dva z nich sloužili pouze jako ochranka muže sedícího před nimi. Muž byl opřený loktem o dveře limuzíny a tou samou rukou o kterou se opíral, držel mezi prsty zapálenou cigaretu, ze které po nějaké době potáhl.

Každé popotáhnutí si užíval. Zbožňoval cigarety, zbožňoval ten nikotin, oxid uhelnatý a dehet, který se dostával do jeho plic, někdy i jeho ochranky, protože na ně vyfoukl kouř ze svých úst. Mužům kouř nebyl vůbec nepříjemný, vždy vykouřili jednu dvě cigarety v době své přestávky.

Ozvalo se pištění brzd a řidič šel všem otevřít dveře. První vylezl jeden bodyguard, druhý menší muž jménem Louis a třetí zase bodyguard, chránili prostředního vlastním životem. "Jste si jistý, že je to právě zde?" optal se řidič a přemýšlel, zda někde neodbočil špatně, či naopak minul odbočku.

"Jsem, utíká sem pokaždé." povzdechl si muž a zahleděl se svýma modrýma očima na třípatrovou, schátralou budovu před sebou. Nikdy nepochopil, co na tomto místě jeho blízký viděl. Některá okna byla vysklená, dveře držely pouze na jednom pantu, zdi podobně jako zbytek domu byly vlhké a to byl jen začátek. "Smrdí to tu děsně." Znechuceně se zašklebil a ohlédl se za svou ochrankou. "Počkejte tu." přikázal a opatrně otevřel dveře, které drhly o zem a vydávaly podivný zvuk.

Modrooký,mladý muž se rozhlédl po místnosti kde se ocitl a už šel po schodech, které byly to první co viděl. Schody byly kamenné a začínaly praskat. Jednu dobu chtěl tento pozemek koupit a zrekonstruovat ho, avšak tento dům byl opravdu v bídném stavu, navíc i pozemek byl v místě, kde není moc lidí.

Jakmile vyšlapal všechny shody, ocitl se ve třetím patře domu, kde byly dvoje dveře. Vydal se do dveří označených číslem jedenáct. Muž po čísle přejel bříšky svých prstů a zaklepal na dveře. Chvíli se nic neozývalo,proto zaklepal ještě jednou, ale tentokrát hlasitěji. Nejdřív zaslechl tiché zamručení a pak kroky směřující ke dveřím.

"Co je?" vykoukl z domu rozespalý, kudrnatý, mladý muž s čepicí na hlavě. Protřel si oči a teprve potom si prohlédl osobu před sebou. Zády se opřel o futra dveří a překřížil si ruce na prsou. "Nemluvím s tebou." otočil uraženě hlavu tak,aby mu modrooký neviděl do obličeje. Měl lehce nafouklé tváře, proto se nižší muž pousmál.

"Já myslím, že jsi na mě před chvíli promluvil." zazubil se Louis a postavil se též mezi futra, přesně proti druhému. "No tak,miláčku." Natáhl ruku a chytl jí ruku vyššího, který rozpletl ruce na své hrudi. "Promiň,že jsem tak vyjel." omluvil se a zahleděl se své polovičce do zelených očí, které zářily více než smaragdy. "Měl jsem menší problémy,ale už jsou všechny vyřešené." mluvil dál, zatímco se mu druhý pouze vpíjel do jeho ledových očí.

První rozpojil jejich ruce modrooký, když se podíval na své drahé hodinky značky rolex, jenž se leskly na jeho zápěstí. "Je teprve deset večer." oznámil vyššímu čas a ten se zašklebil. "Máme před sebou celou noc." pípl kudrnatý a začal se houpat na nohách. Pata, špička, pata, špička a stále dokola.

"Co by jsi chtěl dělat,baby?" skousl si ret nižší a chystal se stisknout zadek muže před ním. Ten jej však zastavil s větou "Nemám náladu na sex." Modrooký si povzdechl, měl strašnou chuť strávit alespoň chvíli s tím líbezným tvorečkem. "Dobře,ale jedeme ke mně." řekl na oko jako rozkaz a vyšší se jen usmál a sklonil se, aby mu na ústa vtiskl jeden rychlý, krátký polibek.

Společně se vydali po schodech dolů. Když vycházeli z budovy, mladší za nimi zavřel dveře a usedl za jeho přítelem s ochrankou do limuzíny. "Dal by sis šampaňské,Hazz?" otevřel brunet s pronikavýma očima pult s alkoholem, který byl na je straně.

"Proooč,Boo?" kňučel zelenooký a natáhl se přes klín milence, aby vytáhl litrovou láhev pravé,ruské vodky. "Chci se ztřískat." zasmál se a už otevíral její víko. Měl menší problém s pitím, neuměl přestat.

Muž jen sledoval jak trocha hořké vody, po které lidé dělají podivné věci, stékala do krku osoby vedle něj. Někdy se bál, že bude mít zase otravu alkoholem. Naposledy se to stalo před půl rokem, byli ve strip-klubu, kde vypil vše na co přišel a on mu pak musel volat záchranku.

Když dojeli k opravdu hodně vysokému domu, byl Harry už opravdu na šrot. S podporou přítele, který jej pevně uchopil okolo pasu se dopotácel do bytu, který byl v posledním patře. Bylo to obrovské apartmá se spoustou prostoru. Jedna stěna byla úplně celá ze skla a díky tomu měli úžasný výhled na Londýn. U prosklené stěny byla vyvýšená podlaha, na níž byl černý klavír. Kolik nocí u tohoto klavíru Louis strávil času.

Bodyguardi už odešli do svých domů za rodinami, proto se modrooký posadil na gauč a strhl zelenookému čepici z vlasů, čímž dal svobodu tmavě hnědým, kočičím uším. "Vždycky tě tak zaujmou." posmál se kudrnatý, když osoba menšího vzrůstu prohrabávala jeho vlasy a s úžasem v očích sledovala chlupatá ouška.

"Nechápu, proč je pořád před všemi schováváš." zakroutil hlavou a pokračoval. "Stejně tak tvůj ocas a tvé uši. Vždyť jsi nádherný." říkal, přičemž mu stahoval kalhoty a odkryl huňatý černo-hnědý ocas, který byl prostrčený v díře, kterou si zelenooký sám vystřihl do boxerek.

Miloval každý centimetr těla osoby před ním. V noci, kdy už jeho milenec spal, ho sledoval a objímal. Bříšky prstů přejížděl po jeho dokonalém těle,které bylo zdobeno několika tetováními. Při záři měsíčního světla vypadal jako anděl, anděl kterého mu přidělilo samo nebe.

"Louisi, víš proč." povzdechl si a vzal svůj ocas do ruky. Uklidňovalo ho ho hladit. "Ne všichni zastávají tvůj názor na mě." Mluvil už zcela střízlivě. Modrooký zasáhl citlivé téma a rozesmutnil lásku svého života, proto skutku hned zalitoval. "Odvezli by mě, zkoumali a dělali divné věci. Nezapomeň,slíbil jsi, že to nikomu neřekneš." připomněl.

Modrooký natáhl pravou ruku,přitáhl si zelenookého co nejblíže k sobě a políbil ho na dokonale růžové rty. Polibek trval jen chvíli, ale vyjádřil tolik pocitů,že by je jeden popisoval celý život, protože by nikdy nenašel správný význam. I po ochutnání rtů toho druhého měli obličeje u sebe a opírali se čely. Měli zavřené oči a tiše oddechovali, když starší promluvil. "Nikdy nezapomenu na slib, stejně jako nikdy nezapomenu na to, jak moc tě miluji."

Některá slova však někdy zůstanou jen slovy.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Tak první část prvního příběhu.:) Snad to není moc děsné.:D
Za cover moc děkuju: siriusinka:) Dělá úžasné covery
_LittleFallenAngel_