Prolog

18 3 0
                                        

Pršelo.


Stála jsem bez deštníku na zastávce kde do mě neúprosně bil déšť protože jsem se už nevlezla pod střechu tak jsem byla nucena stát venku. Moje kapuce neplnila svůj účel a tak mi těsně před obličejem tekly čůrky vody z těžkých mraků. Rozmítala jsem kdy si půjdu koupit nový deštník protože se mi včera další zničil. Ze střechy na všechny kapala voda ale celkem byli všichni suší...až na mě



Deštníková láskaStories to obsess over. Discover now