Utápím se v pocitu beznaděje a opovržení. Ty čtyři slova. Ztratil jsem vše na čem mi záleželo.
„Už nejsi můj syn". Tyto slova mu leží v hlavě. Zůstala v hlavě jako připoutaná silnými řetězy. Nechápal proč. Proč mě nemůže mít ráda, takového, jaký jsem?
„Jsem doma! Sebastiáne? Sebastiáne, kde jsi?" od přemýšlení ho vytrhl přibližující se hlas. Zmatený muž chvíli bloudil po bytě. Chtěl jsem si jít sednout do vykýře a přemýšlet o svém bídném životě, ale dostal jsem krátký polibek do vlasů.
„Byl jsem nakoupit. Cestou zpět jsem se stavěl v tom obchůdku na rohu." nadšeně vyprávěl mladík.
„V sex shopu?" zasmál jsem se. Mladík zabelený v šále se posadil vedle něj. „Myslel jsem, že bychom mohli zkusit něc-" Sebastián ho zastavil jemným polibkem.
„Ty jsi nezbeda" zasmál se laškovně Seb.
„Tvůj nezbeda!" rozesmál se. Sebastián z něj začal strhávat všechno oblečení a na odkrytá místa mu dával něžné polibky. Sebastián zajel mladíkovi do jeho roztomilých kudrlinek a přitiskl jeho boky k těm svým.
„Já nemůžu" zastavil se kudrnáček. „Co se děje, Joe? Ty víš, že jsem teď v těžkých chvílích a ty jsi mé jediné potěšení." rozesmutněl se Seb. Chvíli na sebe jen koukali, beze slov. Sebastián se přemístil do vykýře a znovu začal přemýšlet.
„To zase tady budeš předvádět scény? Nebuď jako ženská!" Sebastiánovi došla trpělivost.
„Já nejsem žádná podělaná ženská! Jestli mě tak ještě jednou nazveš, tak... tak... tak odejdu!" vypěnil Seb. Joe se začal smát.
„Já vím, že nejsi ženská. Proto tě mám tak moc rád, srdíčko." začervenal se. Rád přijímal komplimenty, hlavně od něj. Bylo to jako pohlazení po duši. Joe ho silně objal.
„Já to nezvládám." Sebastiánovi zesklenatěly oči.
„Jsem tu jen pro tebe, ale to ty přece víš." utěšoval ho Joe.
