Závod o přežití

A na scénu přicházejí mrtví

3. března 2002 ÚT /16:43

   Bylo úterý 16:43 a jelikož bylo po škole, sešli se tři kamarádi u Azariaha Fischera, zapáleného hráče World of Tanks. Brody Waugh a Aurora Foxová si s sebou vzali notebook aby mohli hrát Minecraft. Jediná Presha Daltonová byla bez notebooku, jelikož Minecraft ani jinou hru nehráje.
   Všichni se usadili na svá místa. Azariah do svého pokoje polepeného plakáty Shakiri k počítači, Brody s Aurorou na zem s notebooky a Presha se posadila na Azariahovu postel.
   Auroroa hleděla do svého počítače a přitom houkla na Brodyho, ,,Hej Brody! Dělej! Musíme jít prozkoumat tu jeskyni nalevo, než bude tma."
   ,,Už letím", ozve se vzápětí. 
   ,,Jak tu blbost můžete hrát?", povytáhne Presha obočí, ,,Vždyť je to blbost, kde jsou jen kostky."
   ,,Tomu se říká hranatý bloky, děvče.", poučí jí Aurora.
   ,,Minecraft je blbost.", ozve se od svého počítače Azariah a vystřelí  po jednom z tanků, ,,Zázrak! Jo! Trefil jsem ho! A máš to, šmejde!"
   Presha nas nimi protočí oči a zamíří do kuchyně, která je hned naproti Azariahově pokoji aby si udělala čaj.
   Kuchyně je vymalována světle modrou barvou. Na stěnách visí obrázky různých velikostí, většinou jsou to tanky, popřípadě vojáci. V rohu za lavicí je kytka, která je seschlá nedostatkem vody. Na podlaze před jednou skříní je miska se zbytkem kočičího jídla pro Azariahova kocoura Felixe.
   Presha hodí do hrníčku sáček čaje a dá vařit vodu. Při čekání na ono známé cvaknutí, když je voda zavařena, kouká z okna a pozoruje lidi. Tedy...dalo by se říci, že spíš než lidi, pozoruje jednoho jediného člověka, jak se trochu klopýtavě plíží prázdnou ulicí.
   To je divné: pomyslí si Presha ale dál tomuto úkazu nevěnuje pozornost, protože se jí dovařila voda. A tak s zalije čaj a odnese si ho zpět ke kamarádům a jejímu příteli Azariahovi, se kterým je již tři měsíce.
   ,,Venku nejsou žádní lidé.",poznamená Presha a usrkne si horkého čaje. ,,Tedy až na jednoho chlapa. Je nějakej divnej. Asi má nějaký handicap, jelikož tak divně chodil, jakoby klopýtavě."
   ,,Asi někdo nový.", Azariah zvedne hlavu od počítače, ,,Protože ještě včera tu nikdo takový nebyl." 
   Aurora zvedne hlavu a pohlédne na ostatní.
   ,,Co takhle to trochu prozkoumat? Zahrát si na detektivy a tak. Mohlo by to být vzrůšo."
   ,,Ani mě nehne!", ušklíbne se Presha a usrkne čaje, ,,Určitě to je nějaký úchyl." Ostatní propuknou v smích a Presha se k nim přidá.

*

3. března 2002 ÚT/18:30

   Madeline Brooksová zrovna ukládala své dvě děti, čtyřletého Ashera a osmiletou Yasmin, do postýlky. 
   Madeline se rozvedla se svým manželem krátce po porodu Ashera, když se dozvěděla o jeho nevěře s jeho sekretářkou. Jelikož neměli moc peněz, musela Madeline koupit malý byt, ve kterým byla pouze malá kuchyňka, koupelna se záchodem a jeden pokojík. Ona sama spala v kuchyni na lavici a dětem přenechala pokojík. Stěny  byli bílé, na vymalování Madeline neměla prostředky.
   ,,Mami? Přečteš nám pohádku?", ozve se Yasmin a její mladší bráška, který ještě neumí vyslovit r a ř se k ní přidá. ,,Mamííí plosím."
   ,,A jakou pohádku  by jste chtěli, co?", s úsměvem se na ně Madeline podívá.
   Yasmin se zamyslí.
   ,,Něco strašidelného."
   Madeline svou dcerku pohladí po hnědých kroucených vláskách. ,,Víš, že to nejde zlatíčko. Asher je ještě malý a moc by se bál. Co takhle pohádku  o Sněhurce? Ta je přeci tvá nejoblíbenější."
   Yasmin pokrčí rameny, ,,Hmm tak jo."
   Madeline se dá do čtení. Asher usne za pouhých pár minut, dnes byl poprvé v plaveckém bazénu a tak je unavený. Proto Madeline Yasmin dovypráví pohádku šeptem aby Ashera neproudila.
   Ke konci pohádky už spí i Yasmin. Madeline obě své děti políbí na čelo a s vědomím, že je stolní lampička rozsvícená, opouští pokoj.
   V kuchyni zapne malou televizi, kterou sehnala za pár kaček od jednoho milého pána, a pustí si Zprávy světa, které moderuje Logan Blake. Madeline ho má nejraději. Je stále usměvavý, občas se tomu co řekne zasměje ale hlavně je pohledný. Líbí se jí na něm snad všechno. Od tmavě zelených očí až po světle hnědé vlnité vlasy. 
   Madeline zvýší hlasitost a ale ne moc aby neprobudila děti. Ve zprávách je jen samá politika, sem tam vražda nebo vyloupení. Pořád to stejné dokola: pomyslí si Madeline.
   Najednou jí však zaujme titulek v rámečku: Mrtví znovu ožívají. Zvýší hlasitost ještě o dva stupně a předkloní se k televizi: ,,Státní policie městečka Flying Sky (Létající obloha) dnes odpoledne dostala vzkaz od místního laboranta, který zněl takto", Logan rozevře dopis a začte se do něj. ,,Milí obyvatelé tohoto ubohého městečka Flying Sky. Jestliže čtete tento dopis, jsem již dávno mrtev a má to své důvody. Podařilo se mi konečně po dlouhých  dvou letech vyrobit virus, který jsem sám nazval Dead Life, nebo-li Mrtvý život. Tento virus jsem vpíchl 500ti vybraným lidem. Tito lidé se promění v zombie, živé mrtvoly, mrtváky,chodící živoly,nebo jak chcete. Budou požírat vaše blízké, kamarády, rodinu. Jakmile jste kousnuti, máte prohráno. Jste-li škrábnutí, máte prohráno také. Budete umírat při pekelné horečce, budete blouznit až vás to zabije, budete mrtvý! Ale ne na dlouho...Během několika málo minut nebo pár hodin z vás budou po mase toužící zombie. Radím vám dobře, vyhýbejte se jim! Jak je zabít?  To nechám na vás...třeba na to přijdete sami. A teď k tomu, proč jsem mrtvý. Vyrobil jsem totiž ještě několik litrů protijedu, který ze zombie udělá opět lidi. Nese název Zombie Coctail. Vtip je v tom, že jsem Zombie Coctail nechal poslat do mé tajné laboratoře a pak těm, co tam pracovali vpíchl Dead Life. Je jen na vás, jestli mou tajnou laboratoř najdete, či nikoliv.
   Logan Blake dopis dočetl a opět se podíval rovně.
   ,,Policie nabádá k tomu aby nikdo nevylézal z domu. Já jsem ale jiného názoru než pánové od policie.", Logan se zazubí do kamery, ,,Vylezme z domů a uštědřme těm zombie zrůdám lekci! Tímto se s vámi loučí Logan Blake."

*

3. března 2002 ÚT/20:00

   Andrew Rico se na Zprávy světa nedíval. Z prvé nesnášel toho blbce Logana Blakea a zadruhé ani se na ně dívat nemusel, aby pochopil, co se děje.
   Andrew a jeho jednotka byla před jedenácti hodinami  napadena zombie přímo v kasárnách. Ačkoliv pomáhal, jak to jen šlo, nakonec se podařilo utéct jen jemu. Vyčítal si, že tam nechal svého jediného opravdového přítele Raphaela.
   Raphael byl voják jak se patří. Už několikrát zachránil Andrewovi život. Byyl to takový ten typ na jaký letí holky. 
   Teď Andrew seděl doma a popíjel pivo. Přemýšlel co bude dělat. Teď ven jít rozhodně nehodlal. Všude jen tma, ani na centimetr není vidět. V čtvrti kde bydlel více jak polovina lamp nesvítila. Opraváři sem chodili tak jednou za tři roky a Andrew věděl, že teď už sem asi těžko dorazí.
   Po dlouhém přemýšlení se rozhodl, že teď půjde spát. Ráno si sbalí zbraně a vydá se na cestu, jelikož tam venku je určitě někdo, kdo jeho pomoc potřebuje, někdo kdo bez něj nepřežije ani pět minut.