Cesty Osudu //M.L//

mumlání ze spaní

Adrian
Pravě jsem běžel po noční paříži. Už z dali jsem viděl můj dům. Absolutně se mi tam nechtělo. Nemam to tam rád, už jen kvůli otci a taky kvůli tý nudě, která je tam na dením pořadku.
Právě jsem proskočil oknem do svého pokoje. Detransformoval jsem se a vydal jsem se za Nathali. Byla jako vždy u sebe v pracovně.
"Nathali jdu si lehnout dřív, protože jsem unavený.Snidani ať kuchařka nachystá na 10 hodinu." řekl jsem ji a pak bez toho anižbych čekal na odpověť jsem odešel.
Transformoval jsem se a vydal jsem se zpět za Marrinet. Trochu jsem se zdržel, protože jsem si sedl na jednu střechu a pozoroval noční Paříž. Musím si udělat jasno v mích myšlenkách. Hlavně v tom co cítím k Berušce a Marrinet. Nechápu to. Marr miluju o něco víc než Berušku, ale pořád k berušce něco cítím.
Já si myslel že když budu víc s Marr tak na Berušku zapomenu. Opak je pravdou. Zatřepal jsem hlavou abych se těch myšlebek zbavil. Zabralo to a já se vydal k Marr.
Přkočil jsem ze sřechy sousedního domu na Marrinetin balkon.Poté jsem  vešel k ní do pokoje. Marrinet se právě koukala na nějakou komedii. Potichu jsem přišel k ní a objal jsem ji kolem krku a hlavu položil na její rameno. Leknutím nadskočila. Přitom narazila svým ramenem do mé brady.  A to vám řeknu že to bolelo a jak. Marrinet se na mě otočila se zamračený pohledem.  "To mě chceš  jako zabít nebo co? ,, Ale pak se začala smát jako kdybych ji lochtal. Jen se ublíženě ušklíbnu.  Ona se na mě jen omluvně podívá, ale to už jí lochtám a ona se směje a dusí najednou." Vzdávám se.  Jen už mě prosím nech,,  vykoktala ze sebe. Jen jsem se zašklebil, ale už jsem ji nechal na pokoji. A posadil jsem se vedle ní a začal jsem se s ní koukat na tu komedii.
Kolem 23:05 na Marr zavolala její mamka, že už má jít spát. Ona si jen povzdechla a vypla počítač.  "hmm.. Tak já už asi pujdu.  Dobrou.,, řekl jsem Mar a už jsem byl na odchodu, když mě chytla za paži. "mužeš tu přespat, jestli teda chceš.,, řekla a věnovala mi ten její sladký usměv. Jen jsem přikývl na souhlas.  Znovu se usmála. Pak si vzala pižamo a šla se převlíct do koupelny. A ja si mezitím uvědomil že jsem tu pořád jako kocour.  Detransformoval jsem se.  Plagg na mě hodil naštvaný pohled. Ja se jen usmál, ale to už Marr vycházela z koupelny.  Asi mi spadla brada až na zem protože se na mě podívala pohledem alá co se děje. Pusu jsem radši zavřel a usmál jsem se na ni.  Ale pořád jsem musel přemýšlet, nad tím jak jí to v tom sluší. Ona se na mě taky usmála a tváře ji zčervenaly. Pak se vydala k posteli a lehla si. Napodobil jsem ji, ale s tím rozdílem že jsem ji obmotal ruce kolem pasu. Trochu víc se na mě přitiskla a hlavu opřela do mé hrudě. Pomalu začala pravidelně oddechovat.  Celé mé tělo hořelo z toho jak byla blízko. I přes ten žár se mi začaly klížit oči. Nemám ponětí kolik bylo, když mě zbudilo jak se Marr otočila tváří ke mě. Byla tak blízko že jsem cítil její dech na své tváři. Měl jsem strašnou chuť ji políbit. Ale překonal jsem to a zaposlouchal jsem se do jejího oddechovaní,které se po chvíli změnilo v mumlání něčeho neurčitého.  To se pak změnilo v slova.
"mhusjet..... Jit.. Nebezbesrne.. Prjic.. Jaesne...kdyez mysljiis....tjeda jaesnje zre jeo..........
Mja kriasne ocie........ Zuastean tu!
Tein akjumea musí bjit ve jednie kiartze.......... Stiqstiezko....... Oslied.. Chytiiz... Akjumiu... Vysvjonbodif... Kjuibzu... Agjudsta...... Kouzjel..... Erjuska.. Zja dost... Pjolepshjiov... Miajm tai.... Se... Tyljku.... Pjeckia,,
Malem jsem vyletěl z postele.  Misto toho jsem měl otevřenou pusu a přemýšlel jsem nad tím. Takhle jsem strávil celou noc. Rano to bude zajmavý...  

Čauky lidičky.  Víte co Marr mumlala? Pokud ne tak si puste Kuba řekl.  Ja vím tohle jste čekali co?  Ne?  A stím dnem vydávání je už rozhodnutý. Budu to vydávat ....... Buď v PA nebo v Po podle toho jak to stihnu.
Jo a taky budu přepisovat prvních pár kapitol.  Ale jejich víznam se nezmění:-)
Takže čauky mňauky.