I hate you! Or no?

*1*

Byl krásný letní den a já jsem se spokojeně vracela z fotbalového tréninku. Když jsem zaparkovala a došla do domu, seděli u stolu rodiče a tvářili se nadšeně a zároveň vážně. „Stalo se něco?" zeptala jsem se a koukla na oba. „No jak se to vezme. Posaď se Emmo prosím" řekl taťka a ukázal mi na volnou židli. „Musíme ti sdělit báječnou novinu" začala mamka nadšeně. Koukala jsem na ně a čekala. Že bych se konečně dočkala sourozence? Usmála jsem se při představě, že bych byla velká sestra. Naše asi povzbudilo, že se směji a pokračovali.

„Tatínek dostal před měsícem velmi dobrou pracovní nabídku" „To ti gratuluji, o jakou práci se jedná?" zeptala jsem se a ukousla si kus jablka. „Budu zastupovat několik mladých celebrit" řekl taťka a usmál se. „To je fantastické" zaradovala jsem se. „A teď ta horší část, aspoň pro tebe – budeme se muset přestěhovat" řekl a mě zaskočilo jablko. Tak to je teda pecka! „A kam?" zeptala jsem se a doufala jsem, že aspoň do Prahy, ta není tak daleko. „Mno do Ameriky, přesněji do Holywoodu" usmál se na mě taťka. „Cože? Děláte si srandu?" rozčílila jsem se, zvedla jsem se ze židle a odešla. Cestou jsem se rozbrečela a dala si záležet, abych dveřmi třískla dost hlasitě.

Padla jsem na postel a rozbrečela se. Jak mi tohle mohli udělat? Jak? Tady mám rodinu, přátele, svůj fotbalový tým a tohle vše mám zahodit? Zahodit a začít od 0? „Zlatíčko, můžu dovnitř?" slyšela jsem taťku. „Jo" „Broučku, jak jsi na tom?" „Jak myslíš tati? Chcete mě od toho všeho odvézt bůh ví kolik kilometrů daleko. Vždyť tady mám vše, co k životu potřebuji" „Já vím a není mi z toho moc dobře ale taková nabídka se naskytne jednou za život a někdy ani to ne. Budeme se mít dobře a ty si tam najdeš přátele a fotbalový tým tam mají určitě taky" usmál se.

„Kdy se stěhujeme?" „Do týdne. Musí se dostavět dům, chybí tam relax místnost, nebo co" „A co škola? Vždyť je měsíc a půl do konce" ptala jsem se s nadějí v hlase. „Už ti chybí jen matika ne? Tu si napíšeš zítra a pak už si půjdeš jen pro vysvědčení" usmál se a byl tak nadšený! Nemohla jsem se na něj zlobit, to opravdu ne. „Ach jo tati, ty jsi mi to teda pěkně zavařil, ale mám tě ráda" řekla jsem a objala ho. „Já tebe taky zlato" „A tati? Můžu si pořídit pejska?" zeptala jsem se a doufala jsem, že mi aspoň pořídí parťáka. „Tohle je velké rozhodnutí, proberu ho s maminkou, dobře? Teď jdi spát, zítra máš velký den" usmál se na mě, dal mi pusu na dobrou noc a odešel.

Já jsem se šla vysprchovat a poté si i s noťasem sedla do postele. S těžkým srdcem jsem zavolala své nejlepší kamarádce. Když mě uviděla, věděla, že se něco děje. Když jsem jí tuhle „radostnou" novinku řekla, rozbrečela se. Nevím, jak to tam bez ní zvládnu, opravdu ne.

Po hodině skypování jsem odložila počítač a zachumlala se do peřin. Doufám, že se zítra probudím a zjistím, že to byl jen špatný sen. Že vše je jak má být a my se nikam nestěhujeme.

Tak, tady je první dílek. V příštím díle už tu bude i Niall. Snad se bude story líbit a budete mi věrní!! M*