Spolužačka

24

Jen bych chtěla říct, že jelikož já takový čuně (asi) nejsem, pokračování minulé kapči najdete na profilu milé, zlaté CallMeUndertaker :D

(Spolužačka 13+)

O týden později:

Vstala jsem a šla se připravit do školy. Po poslední zkušenosti s Kaitem si raději beru oblečení, které nejde moc dobře sundat. To znamená pásky, knoflíky, dvě tílka přes sebe plus ještě svetr a podobně. Nasnídala jsem se, udělala ze sebe záhadným způsobem člověka a vyrazila. 

,,Haruko?" klepl mi někdo na rameno. Otočila jsem se na Akeneho a usmála jsem se.

,,Ahoj."

,,Čau, jak se máš?" uculil se.

,,Jde to, a ty?"

,,Taky. Hele, máš dneska čas?"

,,Měla bych, ale jen na chvíli. Musím..." jak mu mám vysvětlit, že trénuju sebeobranu proti démonům, protože Kaito za mnou nechce pořád lézt jako ocásek? ,,Musím cvičit." pokrčila jsem rameny.

,,A obětovala bys tu chvilku pro mě?"

,,Klidně." usmála jsem se. ,,Kdy a kde?"

,,Můžu tě vyzvednout ve tři u tebe doma?"

,,Dobře." ani jsem si neuvědomila, že už jsme před mojí školou. ,,Tak...ahoj." dostala jsem ze sebe po chvilce trapného ticha.

,,Ahoj." pípnul, přičemž pořád stál na místě a čuměl na mě. ,,Jsi strašně roztomilá." podíval se do země a trochu se začervenal.

,,Oh, díky..." zašeptala jsem. Koutkem oka jsem viděla Kaiteho, který stál za Akenem a ukazoval na jeho oči a zase na moje. Ano, sleduje mě na každém kroku. Bere mě jako majetek, který je hodně cenný a je snadné ho ukrást. Nebo mi to alespoň tak připadá.

Zamávala jsem Akemu a rychle prošla kolem něj do školy. On po chvíli vyšel zase do té svojí. 

,,Mám pro tebe novinku, zítra nastupuju do týhle školy." zašeptal mi Kaito přede dveřmi, ale než jsem stačila cokoliv říct, zase tam nebyl. Vešla jsem tedy do třídy a šla si sednout za Kiyoko.

,,Nazdárek Haruko." pozdravila mě s úsměvem.

,,Čauky." úsměv jsem jí oplatila a sedla jsem si. Položila jsem učebnici na lavici a pak jsem si všimla, že na ní někdo sedí. Pomalu jsem přemístila svůj pohled nahoru.

,,Co tu zase děláš?" zeptala jsem se znuděným tónem.

,,Odtěď ti budu ze života dělat peklo, protože jsi odmítla mou nabídku." řekl povrchně.

,,Přežívala jsem to několik let, takže myslím, že teď mi to neublíží." zamračila jsem se.

,,Můžeš si pomoct jediným způsobem. Dám ti ještě jednu šanci." pousmál se.

,,Když řekla, že ne, tak ne." připojila se tiše Kiyo.

,,Ty se do toho nepleť." odfrkl si a hodil po ní vražedný pohled. Pak se ale zatvářil zmateně a pak dokonce i vyděšeně. Podívala jsem se na ni a našla důvod.

Její oči byly snad ještě červenější, než obvykle. Stejně jako Kaiteho, když se naštve, nebo...jak to říct...vzruší? Prostě když ho něco rozruší. Přesně ten ledový a děsivý pohled na něj teď upírala moje kamarádka. Proto ostatní říkají, že má divné oči...

Po chvíli vážně odešel. ,,Díky." utrousila jsem.

,,Nemáš za co. Říkal ti už Kaito o tom zítřku?"

,,Jo, před chvilkou."

,,Fajn."

,,Harukooo!" pištěla Tamika, která se málem zabila po přeletu židle, když přiběhla spolu se zvoněním do třídy a zakopla o ni. Věděla jsem, co po mě chce, tak jsem automaticky natáhla ruku se sešitem. ,,Díky." rozdýchávala se, když si ho brala.

...

Po škole jsem šla domů, hodila jsem věci na postel a šla dobývat lednici, přičemž jsem šikovně sletěla schody a narazila do zdi. Po chvíli bezmoci jsem vstala a šla do kuchyně. Otevřela jsem svou oběť a málem skákala do stropu radostí. Je tam čokoláda, cola v plechovce a můj oblíbený salát! Rychle jsem s tím vyběhla do pokoje a kousek po kousku snědla čokoládu. Zapila jsem to colou a zajedla salátem. Skvělá kombinace, nemyslíte?

Ležela jsem přecpaná na posteli, když se ozval zvonek. Opatrně jsem stoupla na první schod, pak na druhý, na třetí...

Byla jsem asi v půlce, ale pak jsem se lekla kočky, který kolem mě proběhla a stejně se skutálela dolů. S boulí na hlavě a modřinami všude možně jsem přiběhla ke dveřím a otevřela nadšenému Akenemu.

,,Proboha Haruko, co se ti stalo?" ptal se vyděšeně.

,,Nic, jen jsem prostě na tyhle věci šikovná." pokrčila jsem rameny, obula se, oblékla, popadla mobil a klíče a vyšla z domu.

Možná dneska stihnu ještě jednu kapču :3
A ještě jednou strašně moc děkuju CallMeUndertaker x33