Untitled Part 1

15 0 0
                                        

Je krásný letní podvečer a já se svým přítelem procházím po nádherné pláži v Miami. Všechno je dokonalé a já tomu nemůžu uvěřit. Už nemuhu být šťastnější. Celý den trávíme povalováním se buď u bazenu nebo u moře, kde chytáme bronz. A teď, po výborné večeři stojíme na molu a koukáme na zapadající slunce. Zahledíme se do sebe a...

Crrrr. Ach ano, moc krásné na to, aby to byla realita.

Je 6:30 ráno 1.září a budík vyřvává na celé kolo. Slyším, jak některá z mích spolubydlících vstává a vypíná ho. Nejsem si jistá která, znám je teprv den.

Asi po 15ti minutách přemlouvání vstávám, vytahuji z svého, ještě nevybaleného kufru kosmetickou taštičku a vydávám se do koupelny. Je 1.září a mě nejspíš začal nový život. Dnes se ze mě stane oficiálně středoškolačka.

Po několika minutách slyším bouchání na dveře koupeleny se slovy "Moni pohnii, ta koupenla neni jen tvoje". Podle hlasu poznám Anetku. Jednu ze svých 3 spolubydlích na intru. Rychle si dodělám řesenku a koupelnu uvolňuji.

Jedna koupelna pro 4 holky prostě nestačí. Než se tam stihneme všichni vystřídat, je pravý čas na to vyrazit do školy. Přece jen nechceme přijít první den pozdě. Takže první den bez snídaně.. No, budem to muset ještě vychytat.

V lavici sedím s Anet, s tou jsem si padla do oka nejvíc ! Ale Barča s Týnou sedí hned za námi.

Po hodině poslouchání vyprávení našeho třídního učitele o pravidlách školy jsem konečně propustěni a tak s holkami míříme do nejbližší cukrárničky dát si konečně něco k snídani a poté si pořádně pojít město. Pardubice jsou krásné. Nikdy jsem tu nebyla, možná jsem jimi s rodiči projížděli, ale nic víc.

Na oběd si zajdeme s Anet na sushi do obchoďáku. Sedíme a povídáme si a v tom nás někdo přeruší. Stojí před námi skupinka 3 kluků a ptají se, jestli si k nám můžou sednout. Proč ne, jsme tu nové a rády se s někým seznámíme. Filip, David a Pavel. Vypadají mile a jsou neskutečně vtipní. Sedíme a tlacháme tam snad celé hodiny. Když se konečně rozlučíme, domluvíme se, že se zítra po škole ještě chvíli sejdeme. Je sice pátek, takže já i Anet jedeme domu, ale škola nám končí brzy, takže nám ještě trocha času zbude.

Tak jo, první den byl skvělý ! Už skoro usínám, ale v tom zadrčí mobil. Zpráva od Tomáše ! "Doufám, že se ti první den dařilo, chybíš mi a už se na tebe moc těším♥♥♥". Přitisknu si telefon k sobě. Jsme od sebe tak daleko, tak moc mi chybí..


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :)


Nový začátekWhere stories live. Discover now