2 páni mafiáni

/1/ TMA

Musela jsem se jít proběhnout. Prostě musela.
Moje máma se zase domů vrátila nalitá. Nechci abyste si mysleli že moje máma byla nějaký ožrala. To vůbec. Skoro, možná. Občas se napila ale to bylo kvůli depresím které jí popadli když od nás odešel táta. O tom až později.
Každopádně DNES byl jeden z večerů kdy moje máma přišla absolutně nalitá. Když se takhle vrátí, má to několik fází, za prvé- Sedne si ke stolu, vykládá mi o tom parchantovi, který je pro mě stále táta, potom mi vykládá proč se ožrala. Za druhé- Vstane, potácí se bytem a po mé pomoci si lehne na svojí postel a usne (dříve měla tendence chodit ke mě do pokoje a spát tam, v takových chvílích si beru její peřinu a deku a stěhuji se na gauč). Za třetí- Mluví ze spaní, dříve mi to připadalo dost strašidelné ale už jsem si zvykla. Vždyť už mi je 17.

Zpátky do přítomnosti, jak už jsem zmiňovala, většinou jsem se šla proběhnout, pokud se stalo...že se máma opozdila... a tak jsem v 20:30 běžela parkem. Byla jsem ráda že je ještě světlo, kdyby už byla tma nejdu ani náhodou. Běžela jsem kolem odpadkového koše, kolem hřiště, kolem páru který si sliboval "věčnost" a lásku na lavičce. Když už jsem byla těsně u našeho baráku, někdo vyšel zpoza stromu a nastavil mi nohu, než jsem stihla zareagovat, padala jsem k zemi. Jenže pozádu, takže jsem se nestihla zachytit rukama na zemi. Silně jsem se praštila do hlavy a pak už si jen pamatuji jak se nade mnou někdo sklání a přikládá mi (asi pro jistotu, co kdyby mě ten pád málo dorazil, či co) nějakou bílou látku na obličej, nejspíš byla něčím napuštěná, protože se mi chtělo spát. Ale možná že to bylo tím pádem. Pak už jsem viděla tmu.

První kapitola za námi! :D
Jako přijde mi že teď mám až moc nápadů na knížky a píšu knížky jak na běžícím páse. Doufám že vám to nevadí, ale pokud vás tahle knížka moc neohromila tak se určitě mrkněte na mé jiné knížky.
U další kapitoly HOLA :D