1. Kapitola

4 1 0
                                    

Začátek víkendu a já opět svůj volný čas trávím čtení knížky s názvem Hobbit. I přesto, že ji čtu ráda, mne nenatchla tak, jako jiné. Co vám tu budu nalhávat - počet přátel? -Nula.. počet aktivit? -Nula.. tedy, když nepočítám čtení, cestu do a ze školy a občasné chození si zaběhat. Asi si říkáte, že mám poměrně ubohý život. Neřeknu vám k tomu víc, než že máte pravdu. Ale myslím, že se svým zkaženým životem jsem celkem smířená. Jo, asi je to tak...
V rodině to taky moc nejiskří, což se potvrdilo tím, že se budou moji rodiče rozvádět. To je další věc - rozhodnutí, s kým bych chtěla bydlet. Matka zůstane v tomto bytě a táta se odstěhuje do několik kilometrů vzdáléné Arizony. U většiny z vás, když se řekne slovo rodiče, tak si představíte také jejich lásku. Já to tak nemám. Matka dřív fetovala, kouřila a bůhví co ješte. Prý přestala kvůli tátovi, který do ní totálně zblbnul. Byla na odvykací léčbě. I když jsem byla malá, tak pro matku jsem byla jen zátěž, takže se celý den opíjela a mne musel vychovávat táta téměř sám. Když jsem začala chodit do školky, máma zase pít přestala a začala víc vnímat, že má doma dítě a muže. I přesto, že stále občas pila, se o mě i docela zajímala. Táta to s ní pořád zvládal. Asi proto, že byl mámou natolik oblblý.
Bohužel definitivně to skončilo letos v létě, kdy matka z neznámého důvodu začala opět pít. To už otec nevydržel a podal žádost o rozvod. Do večera jsem slíbila, že se rozhodnu, s kým chci žít. Vím, že bych si měla vybrat tátu. Konec konců to on ně vychoval. Ale představa, že tu matku nechám napospas sobě a odjedu pryč se mi tak moc nezamlouvá.. protože..pořád to je moje máma..!
Táta odjíždí už pozítří a já ještě ani nevím, s kým mám žít..

Uběhl den a já jsem plně rozhodnutá, že se přestěhuji do Arizony s tátou. Potom, co jsme zjistili, že ten člověk, který se nazývá mou matkou spí už skoro s každým ve městě nebyla řeč o jiném rozhodnutí. Přátelé tu nemám, takže nemám co ztratit.
Ale musím říci, že ať se snažím zabránit tomu jakkoli.. topím se ve svých myšlenkách...

Omlouvám se, že je kapitola tak krátká, ale zajímalo by , jaký máte názor na tuhle knížku?? Líbí ? :-)

 ZtroskotanáKde žijí příběhy. Začni objevovat