Azeret Prime

Kapitola 10 - Optimus Prime na Nemesis

Po zbytek noci jsem byla vzhůru. Seděla jsem v posteli a na klíně jsem měla bloček. V ruce tužku, kterou jsem znak obtahovala pořád dokola. Ve snaze, že mě něco napadne.

„Doufám, že kluci z toho budou moudřejší." pomyslela jsem si.

Natáhnu se po vysílačce, co mám na stole a zkouším zkontaktovat některého z nich. Nikdo mi neodpovídal. Podívám se na hodiny. Je 5:48. To by tu už mohli být. Beru bloček, vytrhnu z něj tu potřebnou stránku. Na dvakrát ji složím a vložím do kapsy. Odcházím z pokoje. Porozhlédnu se po chodbě. Ticho. Moc velké ticho na to, že na Nemesis se vždy potuluje tolik deceptikonů. Naneštěstí potkávám na cestě k laboratoři Vehicona.

„Hej vojáku, kde jsou všichni?" houknu na něj.

„Většina je na můstku." odpověděl.

„Takže je tam i Knockout s Breakdownem?" zeptám se.

„Ano, ale nebylo by moudré tam teď chodit, počkej na ně v laboratoři." řekl Vehicon.

Trochu mě to zarazilo, většinou na můstek mohu bezproblémů. Nevadí, půjdu do laborky, jak říká. Vehicon odchází.

„Děkuji, vojáku." zavolám za ním.

Vehicon pokračuje v chůzi a neodpověděl. Proč taky? Slušnost u Deceptikonů je málokdy, no spíš vůbec. Zakručí mi v břiše. No měla bych si skočit pro něco k jídlu. Namířím si to zpět do mého pokoje, a pak pujdu do laborky možná už tam budou. S jídlem nespěchám.

Mám dojedeno a odcházím z pokoje. Zajdu za roh a tam narazím na Megatrona jak se baví s Optimusem Primem. V chvíli jsem nevěděla, co to má znamenat, co dělat a jak se chovat. Pak se můj pohled střetne s Optimusovím. Zachvěji se, jako by to bylo něco nepříjemného a zároveň jeho pohled zahřál u srdce. Byla jsem mimo.

„Azeret, AZERET!" slyším hlas, jak na mě volá. Rychle se z toho zpamatuji a věnuji pozornost Megatronovi.

„Ano pane, promiňte mi, nechtěla jsem vyrušovat." říkám a přitom koukám do země.

„Azeret, tohle je Orion Pax, je to náš ztracený bratr, kterého drželi autoboti v zajetí a dlohou dobu ve stázi." představí mi Megatron hosta.

„Těší mě Orione, já jsem Azeret, pocházím z této planety a pomáhám částečně s výzkumem v laboratoři." představím se.

„Potěšení se na mé straně." odpoví mi.

„No nic, měla bych už jít, čekají mě v laborce." mávnu na rozloučení.

Dostanu se to další uličky a pomalu vydechnu. Pff. Co to mělo znamenat? Divný to pocit, když jsme se na sebe podívali, no jsem zvědavá, jestli mi na všechny ty otázky chlapci odpoví.

Vcházím do laborky.

„Dobré ráno, vy dva." pozdravím s úsměvem. Oba mě pozdrav oplatí. „No pánové mám mnoho otázek." zatvářím se vážně.

„Dobře, sem s nimi." odpoví Breakdown nejistě.

„No prve mě zajímá co je to za to divadlo s Optimusem Primem?" tázavě se na ně podívám.

„Ve zkratce, Prime se snažil zachránit tuto planetu, před Unicronem a přišel u toho o všechny vzpomínky od doby, co se stal Primem." odvětil Knockout.

„Aha, tak už chápu proč si říká Orion Pax." řeknu.

„Přesně, ale opatrně na slova, Megatron vzkazuje, že ten kdo ho nazve Optimusem, tak ho popraví." dodá Knockout.

„Hmm." pokrčím rameny.

„Tak to je asi všechno na téma Prime." řekne Breakdown.

„Škoda, že si nic nepamatuje, mohl mi odpovědět na pár otázek, s kterými si nevíme rady, a teď je všechno ztraceno." povzdechnu si.

„No možná." řekne Knockout.

„Jak to myslíš?" zeptám se ho.

„Můžeš se ho zkusit nenápadně zeptat, jestli náhodou neví, třeba to byl jiný Prime z té vidiny." navrhuje Knockout.

„Pravda, ale musím fakt opatrně, jinak mi Megatron pujde po krku." zatvářím se vážně.

Knockout přikývne. Vzpomenu si na nu ten znak. Vytáhnu obrázek a ukážu jim ho.

„Koukejte včera jsem si kreslila." řeknu.

„No moc pěkné." usměje se Breakdown.

„No až na to, že jsem to nakreslila a ani nevím jak, na nic si nevzpomínám, když jsem se vzbudila bylo to v bloku." bezradně se podívám na nákres.

„To je opravdu divné. Nikdy v životě jsem neviděl, že by se naše znaky takhle kombinovaly." konstatoval Breakdown.

„Ale podíváme se po tom, a kdybychom něco našli, dáme vědět." řekne Knockout vážně.

„Nevím, kolik se toho bude muset stát, než na to přijdeme." povzdechnu si.

„Kdo ví, bude to těžké." řekne Breakdown.

Přikývnu.

„Já vím, trochu mě mrzí, že se nemůžeme hnout z místa." řeknu.

„Tak až Megatron vypadne a i Soundwave tak si tam za Orionem ním skoč a zeptej se ho na to ne? zašeptal, aby to Soundwave neslyšel.

„No jo vlastně, byl to archivář na Cybertronu." zajásám.

Rozloučím se s nimi a jdu se poohlédnout kolem. Kde by tam našeho Oriona mohli schovávat? Přemýšlím. A proč se vlastně někoho nezeptat?

„Hej vojáku, kde těď sídlí Orion Pax?" zeptám se.

„Vedle energonového skladu." odpoví mi.

„To je chytré, poskytnout mu pocit volnosti a přitom ho hlídají vojáci, kteří hlídají energon." ušklíbnu se.

„Nějak tak." řekl Vehicon.

Dál už v konverzaci nepokračujeme a já kráčím k energonovému skladišti. Když tam dojdu žádnou stráž tu nevidím. Je to divné. Postavím se před dveře kajuty. Jsem nervozní, pořád je to přece jen autobot. Vůdce Autobotů a Prime , který si ale nic nepamatuje. Nebo, že by za tou nervozitou bylo i něco jiného? A to v první řadě porušení Megatronových pravidel. Zavřu oči. Nadechnu se a vejdu dovnitř. Stojí tam u počítače a něco vyhledává. Otočil se hned, jak uslyšel skřípění dveří.

Díváme se chvíli na sebe a po chvilce se začnu červenat se a řeknu: „ Ahoj Orione, neruším?"