Šálek pohody

Starej kořen

Mistr Yoda se teple oblékl. Venku už přeci jen začínalo být chladno, a tak si na sebe vzal další čtyři kimona. Dal si kapuci přes hlavu. Jeho uši byly na chlad dost citlivé. Zavřel dveře svého bytu a vyrazil do víru velkoměsta. Přimotal se přímo doprostřed rušné ulice. Lidé spěchající z nebo do práce o něj skoro zakopávali.

„Dávej bacha, skrčku!" zabručel občas nějaký z občanů Coruscantu.

„Tak zbrklí všichni jsou." kroutil hlavou mistr Yoda. „Obchod s kořínky najít měl bych, abych meditovat jít mohl." rozhlédl se kolem sebe, ale nic, co by vypadalo jako obchod s kořínky, neviděl. „Ach, to by ono být mělo." usmál se, když zahlédl budovu, na které svítil neonový nápis „Starej Kořen". Vešel dál. Uvnitř hrála hlasitá hudba. Bylo tam přítmí a všude kouř. Lidé tancovali všude, kde bylo trochu místa. U baru seděla prapodivná individua. Mistr Yoda skočil na barovou židličku.

„Co si dáš?" podíval se na něj barman.

„Futarijské kořínky chtěl bych."

„Cože?"

„Futarijské kořínky. Vývar z nich klid navozuje. Lépe po nich meditovat mohu."

„Ty už bys pít neměl. Na, tady máš poslední." zasmál se barman a postavil před starého mistra skleničku jakési světélkující modré tekutiny. Mistr Yoda si chtěl stěžovat. Takhle přeci vývar z futarijských kořínků nevypadá. Vtom se k němu ale nahnul podivný tvor se zahnutou hlavou.

„Chceš něco koupit? Mám to nejlepší zboží." sykl na něj.

„Ach, futarijské kořínky potřeboval bych." zaradoval se mistr Yoda. Přeci jen na nakupování nic není. Zakroutil hlavou, když si vzpomněl, jak si po každém nákupu mistr Plo stěžuje, že je obtížné některé položky ze seznamu sehnat. Je to přeci tak snadné, jenom se to musí umět.

„To neznám. To nevedu..." zakroutil ale hlavou tvor se zahnutou hlavou. „Ale mám tady prvotřídní Smrtyčky."

„Fuj. Nejednou padawany s tímto svinstvem nachytal jsem a přísně pokáráni byli." založil ruce mistr Yoda. Jediská škola nepovolovala omamné látky.

„Čemu říkáš svinstvo?" Mý zboží je podle tebe svinstvo?!" vyskočil Yodův společník a chytil ho pod krkem. Všichni přítomní se otočili jejich směrem. Mistr Yoda pomocí síly útočníka odmrštil a ten zůstal ležet na zemi na druhém konci podniku, ale to už se na něj hnali další. Znovu použil sílu. Nakonec už leželi všichni hosté na zemi a mistr Yoda odcházel pryč. Tady už asi futarijské kořínky nesežene. Chvíli ještě bloudil po městě, ale nakonec se zklamaný vrátil domů.

„Zklamal jsem." usadil se doma na křesle a sklopil zahanbeně uši. Vtom zazvonil zvonek u dveří. Mistr Yoda šel pomalým krokem otevřít.

„Dobrý večer, mistře Yodo." vstoupil do bytu mistr Plo. „Právě jsem se vrátil na Coruscant a přivezl jsem vám malý dáreček." měl ruce za zády.

„Dárek říkáš ty? Hm?"

„Ano. Vím, že máte rád vývar z futarijských kořínků, a tak jsem vám pytlík přivezl." podával starému mistrovi krásně zabalený pytlíček. Mistr Yoda se slzami v očích poděkoval. Mistr Plo ale najednou zvážněl.

„A teď mi řekněte, co se stalo." posadil se.

„Co stalo se?" nechápal mistr Yoda.

„Odpoledne jste mi volal a vypadal jste nějak ztrápeně."

„Drahý příteli, klid nalézt těžkou prací jest a někdy i trápit mysl může." řekl záhadně. „Dáte si také kořínkový vývar?"