1.kapitola

6.2K 241 53
                                    

Dáma, to slovo značí důstojnost, noblesu a eleganci. Dívka, která tento titul směla užívat, protože byla dcerou hraběte a hraběnky, však působila, jako kdyby na tyto body svého postavení naprosto zapomněla. Vůbec nevypadala, jak by taková lady měla. Naopak se pohybovala po své krásné komnatě jenom v nedbalkách. Nechodila však pomalu a důstojně. Naopak její nožky se kmitaly sem a tam v rychlosti, kterou by ani neměly znát. Natož lomení rukama v zoufalství se nehodilo k chování pravé dámy.

„Mary, potřebuju nějaké nové šaty! Ve všech jiných mě už lord Lucas viděl," zoufale vykřikla při pohledu na šaty, které rozložila na posteli. Tohle vůbec nevypadalo dobře. Jak jen měla zapůsobit na šlechtice, když její nejlepší šaty na ní již viděl?

Potřebovala něco ohromujícího, dokonalého a jiného, než měla ve své garderobě. Těžce si povzdechla. Takhle se jí nepovede udržet si pozornost milého a pozorného gentlemana.

„Má paní, prosím vás, chovejte se jako dáma. Kdyby vás viděla vaše matka. To by byl konec! Ach, bože," promluvila za ní služebná zoufale, když sledovala chování své chráněnky. Tak dobře ji vychovala a jindy se chovala jako dokonalost sama, ale tento den...

Jako kdyby ji něco posedlo! Létala po komnatě s rozpuštěnými vlasy, nedostatečně oblečená a vůbec ji to neznepokojovalo. Jen její sbírka nádherného šatstva jí dělala starosti.

„Ta už tu spoušť viděla, Mary, a je velmi znepokojena," přerušil pobíhání drobných nožek jemně modulovaný hlas, který se ozval ode dveří.

Ten okamžitě ukončil pobíhání a mladá dívka překvapeně vydechla, načež se otočila a pohlédla na svou matku. Ta ji pozorovala s lehkým náznakem úsměvu, ale v její tváři se mihl i jistý nesouhlas při pohledu na její nedostatečné oblečení.

Dívka si uvědomovala, že nevypadá vůbec, jak by měla, jenže si nemohla pomoc. Nechtěla si znovu navléknout šaty, které měla, když tančila s lordem Lucasem na plese lady Laungtonové. Chtěla ho pokaždé překvapovat svým vzhledem, aby ji vždy mohl vidět z jiného úhlu pohledu.

Aby pro něj byla stále zajímavá a jiná než ostatní mladé dámy.

„Mamá," pošeptala, když na sobě viděla matčin pohled. Očividně bylo pozdě na to, aby před jejím zrakem skryla poházené šaty. Takže nemohla dělat, jako že se nic neděje a vše je v nejlepším pořádku. Už všichni věděly o jejím nesprávném chování dámy.

Proto věnovala ženě v dokonalém účesu, ze kterého se neuvolnil ani vlásek, uličnický úsměv a hned ho překryla zdrcující omluvou. Ovšem matka moc dobře viděla tu jiskru pobavení a zahrozila jí rukou, když ve svých krásný, usedlých šatech vstoupila do její komnaty a odvolala mávnutím ruky služebnou.

Té se to ani nedotklo. Spíš vypadala, že se jí ulevilo, že už to není na ní, usměrňovat mladou lady. Věnovala jim poklonu a s tichým mumláním se s jedněmi šaty vyhrnula ven. Měla své práce až nad hlavu.

Hraběnka vrhla ještě jeden nesouhlasný pohled na poházené šaty všech možných barev, střihů, ozdob, než se posadila na okraj nadýchané postele.

Dcera ji nejistě pozorovala ze svého místa, kde se zastavila při svém nedámském pobíhání. Čekala, kdy dostane kázání o tom, že takhle by se pravá dáma neměla chovat. To věděla sama dobře, jenže dnes se jí to nedařilo dodržet. Byla příliš natěšená na ples, který se měl konat, a na kterém se jisto jistě objeví muž, pro kterého chtěla být tou nejkrásnější, aby zapomněl na všechny ostatní dámy, které se této události zúčastní.

Jak milovat SkotaKde žijí příběhy. Začni objevovat